TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 27. července 2023

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Inflace nadále klesá, ale stále se očekává, že zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Rada guvernérů proto dnes rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů.

Toto dnešní zvýšení sazeb odráží naše hodnocení inflačního výhledu, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Vývoj od našeho předchozího zasedání podporuje naše očekávání, že inflace po zbytek roku bude nadále klesat, ale po delší dobu zůstane nad úrovní cíle. I když některé ukazatele naznačují uvolnění, jádrová inflace zůstává celkově vysoká. Naše dosavadní zvyšování úrokových sazeb se nadále výrazně promítá do ekonomiky: podmínky financování se opět zpřísnily a stále více tlumí poptávku, což je jeden z důležitých faktorů při navracení inflace zpět k cílové hodnotě.

Naše budoucí rozhodnutí zajistí, že základní úrokové sazby ECB budou stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni po nezbytně dlouhou dobu, aby bylo dosaženo včasného návratu inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou nadále vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky.

Dále jsme rozhodli stanovit úročení minimálních rezerv na úroveň 0 %. Toto rozhodnutí zachová účinnost měnové politiky prostřednictvím udržení stávající míry kontroly nad nastavením měnové politiky a promítání našich měnových rozhodnutí na peněžních trzích v plném rozsahu. Současně zlepší účinnost měnové politiky snížením celkového objemu úroku, který je třeba splácet z rezerv s cílem provést odpovídající nastavení.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách. Podrobnosti k této změně úročení minimálních rezerv jsou uvedeny v samostatné tiskové zprávě, která bude zveřejněna v 15:45 SEČ.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Hospodářský výhled v eurozóně se v blízkém horizontu zhoršil především v důsledku slabší domácí poptávky. Výdaje jsou tlumeny vysokou inflací a přísnějšími podmínkami financování. To nepříznivě působí zejména na zpracovatelský průmysl, který tlumí také slabá zahraniční poptávka. Známky oslabení vykazují také investice do bydlení a podnikatelské investice. Služby jsou odolnější, zejména v dílčích sektorech s vyšší intenzitou kontaktů, jako je cestovní ruch. Dynamika však zpomaluje i v sektoru služeb. Ekonomika by měla v krátkodobém horizontu zůstat slabá. Postupem času by klesající inflace, rostoucí příjmy a zlepšující se podmínky na straně nabídky měly podpořit hospodářské oživení.

Trh práce zůstává silný. Míra nezaměstnanosti zůstala v květnu na svém historickém minimu 6,5 % a vzniká množství nových pracovních míst, zejména v sektoru služeb. Současně výhledové ukazatele naznačují, že by tento trend mohl v následujících měsících zpomalit a ve zpracovatelském průmyslu se dostat do záporných hodnot.

S tím, jak bude energetická krize slábnout, by vlády měly urychleně a koordinovaně ukončovat související podpůrná opatření. Tento přístup je nezbytný, aby nedocházelo k růstu střednědobých inflačních tlaků, které by jinak vyžadovaly výraznější reakci měnové politiky. Vítáme nedávné prohlášení Euroskupiny o fiskálním nastavení v eurozóně, které tomuto hodnocení odpovídá. Fiskální politiky by měly být koncipovány tak, aby zvyšovaly produktivitu naší ekonomiky a postupně snižovaly vysoký veřejný dluh. Politiky zaměřené na zvýšení nabídkové kapacity eurozóny mohou pomoci snížit ve střednědobém horizontu cenové tlaky a současně podpořit přechod na zelenou ekonomiku, k čemuž přispívá také program Next Generation EU. Reforma rámce EU pro správu ekonomických záležitostí by měla být dokončena před závěrem letošního roku.

Inflace

Inflace se v červnu dále snížila a dosáhla 5,5 %, přičemž v květnu činila 6,1 % Ceny energií meziročně opět klesly, a to o 5,6 %. Růst cen ve složce potravin nadále zpomaloval, ale zůstal na vysoké úrovni 11,6 %.

Inflace bez započtení energií a potravin se v červnu zvýšila na 5,5 %, přičemž zboží a služby vykazovaly rozdílné trendy. Inflace ve složce zboží z květnové hodnoty 5,8 % dále klesla na 5,5 %. Naproti tomu z květnových 5,0 % vzrostla na 5,4 % inflace ve složce služby, a to v důsledku značných výdajů na dovolené a cestování a také posilujících vlivů srovnávací základny.

Faktory inflace se mění. Vnější zdroje inflace polevují. Naopak stále důležitějším faktorem inflace se stávají domácí cenové tlaky, včetně rostoucích mezd a stále výrazných ziskových marží.

I když se některé ukazatele snižují, jádrová inflace zůstává celkově vysoká, a to včetně přetrvávajícího dopadu růstu cen v minulosti na ceny v celé ekonomice. Ačkoli většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se v současné době nachází poblíž 2 %, některé ukazatele zůstávají zvýšené a je třeba je pozorně sledovat.

Hodnocení rizik

Výhled hospodářského růstu a inflace zůstává vysoce nejistý. Rizika pro zpomalení růstu zahrnují neoprávněnou válku Ruska proti Ukrajině a růst širšího geopolitického napětí, které by mohly vyvolat fragmentaci světového obchodu a působit tak negativně na ekonomiku eurozóny. Hospodářský růst by mohl být také pomalejší, pokud budou účinky měnové politiky silnější, než se čekalo, nebo pokud světová ekonomika oslabí, což by utlumilo poptávku po vývozu z eurozóny. Růst by však mohl být oproti čekávání vyšší, pokud se silný trh práce, rostoucí reálné příjmy a ustupující nejistota promítnou do větší důvěry a vyšších útrat spotřebitelů a podniků.

K proinflačním rizikům patří možný obnovený tlak na růst nákladů na energie a potraviny, který souvisí také s jednostranným odstoupením Ruska od černomořské obilné iniciativy. Nepříznivé povětrnostní podmínky by se vzhledem k postupně se projevující klimatické krizi mohly odrazit v růstu cen potravin ve větší míře, než se předpokládá. Inflaci, a to i ve střednědobém horizontu, by mohl tlačit vzhůru také setrvalý růst inflačních očekávání nad naším cílem nebo vyšší než předpokládané zvyšování mezd a ziskových marží. K nižším cenovým tlakům by naopak vedla slabší poptávka způsobená například silnější transmisí měnové politiky, a to zejména ve střednědobém horizontu. Inflace by se také snižovala rychleji, pokud by se klesající ceny energií a slabší růst cen potravin promítaly do cen dalšího zboží a služeb vyšším tempem, než se v současné době očekává.

Finanční a měnové podmínky

Zpřísňování naší měnové politiky se nadále výrazně přenáší do širších podmínek financování. Bezrizikové úrokové sazby pro krátké až střednědobé splatnosti se od našeho posledního zasedání zvýšily a banky zaznamenávají zdražení financování, a to částečně v důsledku probíhajícího postupného rušení cílených dlouhodobějších refinančních operací ECB (TLTRO). Velká splátka TLTRO v červnu proběhla hladce, neboť banky byly dobře připravené. V květnu vzrostly průměrné zápůjční sazby u podnikových úvěrů na 4,6 % a u hypoték na 3,6 %.

Vyšší zápůjční sazby a související pokles plánovaných výdajů vedly ve druhém čtvrtletí k dalšímu prudkému poklesu poptávky po úvěrech, jak ukázalo naše nejnovější šetření úvěrových podmínek bank. Úvěrové standardy u úvěrů podnikům a domácnostem se navíc dále zpřísnily, neboť banky jsou více znepokojeny riziky, kterým čelí jejich klienti, a méně ochotny tato rizika nést. Přísnější podmínky financování rovněž snižují dostupnost bydlení a jeho atraktivitu jako investice a poptávka po hypotékách klesla páté čtvrtletí v řadě.

Za této situace meziroční tempo růstu úvěrů v červnu dále kleslo a v případě podniků dosáhlo 3,0 % a 1,7 % u domácností, přičemž anualizovaně bylo za druhé čtvrtletí zaznamenáno v případě podniků tempo 0,0 % a u domácností -0,2 %. V situaci slabého bankovního úvěrování a zmenšení rozvahy Eurosystému oslabil v červnu meziroční růst širokého peněžního agregátu na 0,6 %, přičemž za druhé čtvrtletí dosáhlo anualizované tempo růstu -1,1 %.

Závěr

Inflace nadále klesá, ale stále se očekává, že zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Rada guvernérů proto dnes rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů.

Naše budoucí rozhodnutí zajistí, že základní úrokové sazby ECB budou stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni po nezbytně dlouhou dobu, aby bylo dosaženo včasného návratu inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou nadále vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu přizpůsobit tomu, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.