Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Shrnutí

Očekává se, že hospodářský růst zůstane v příštích třech letech silný, i když v blízké budoucnosti dojde k určitému nepříznivému vývoji.[1] Prudce rostoucí míra nákazy koronavirem (COVID-19) v několika zemích eurozóny vedla k obnově omezení a zvýšené nejistotě ohledně doby trvání pandemie. K této nejistotě přispěl vznik varianty omikron[2] Kromě toho zesílily i výpadky dodávek. Nyní se očekává, že budou trvat déle, postupně se budou rozptylovat až od druhého čtvrtletí roku 2022 a zcela vymizí do roku 2023. Podle nynějších předpokladů převýší reálný HDP svou předkrizovou úroveň v prvním čtvrtletí roku 2022 – o čtvrtletí později, než se očekávalo v projekcích ze září 2021. Nicméně vzhledem k tomu, že se překážky v dodávkách ve světě zmírňují, protiepidemická omezení se rozvolňují, související nejistota se snižuje a vysoká míra inflace klesá, očekává se, že hospodářský růst od poloviny roku 2022 znovu získá na dynamice, a to bez ohledu na méně podpůrné nastavení fiskální politiky a vyšší očekávání tržních úrokových sazeb. Hlavní hnací silou hospodářského růstu bude i nadále soukromá spotřeba, která bude těžit z oživení reálného disponibilního důchodu, určitého uvolnění nahromaděných úspor a silného trhu práce, přičemž míra nezaměstnanosti bude na konci horizontu projekcí nižší než kdykoli od vzniku eurozóny v roce 1999. Ve srovnání s projekcemi ze září 2021 vedly celosvětové výrazné problémy v dodávkách a přísnější protipandemická omezení k revizi růstu v krátkodobém horizontu směrem dolů. Postupné rozptýlení nepříznivých faktorů by zároveň mělo podpořit výraznější oživení od druhého čtvrtletí roku 2022, což do konce roku 2022 povede k růstu reálného HDP nad úroveň předpokládanou v projekcích ze září 2021, přičemž přenosové efekty vedou k výrazné revizi ročního růstu v roce 2023 směrem nahoru.

Očekává se, že inflace bude vyšší déle, do konce roku 2022 by však měla mírně klesnout pod 2 % a v letech 2023 a 2024 dosáhnout 1,8 %. Cenové tlaky v posledních měsících výrazně vzrostly a očekává se, že inflace dosáhne vrcholu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021. Ačkoli jsou tyto tlaky výrazně silnější, než se dříve očekávalo, jsou stále z velké části hodnoceny jako dočasné, což odráží prudký nárůst cen energií i mezinárodní a domácí nesoulad mezi poptávkou a nabídkou v době, kdy se ekonomiky znovu otevírají. Očekává se, že inflace ve složce energií zůstane v roce 2022 v průměru zvýšená, ale v průběhu roku se prudce zmírní, neboť vliv srovnávací základny na snížení inflace bude posílen předpokládaným poklesem cen ropy, plynu a elektřiny. V letech 2023 a 2024 bude očekávaný příspěvek složky energií k inflaci nízký. Inflace měřená HICP bez zahrnutí energií a potravin by měla v průběhu roku 2022 klesat s tím, jak se postupně zmírní překážky v oblasti dodávek. Poté se očekává, že bude postupně růst, i když stále zůstane pod 2 %, neboť s pokračujícím hospodářským oživením budou nevyužité kapacity absorbovány a zvýší se náklady práce, což bude navíc podpořeno vyššími inflačními očekáváními. Ve srovnání s projekcemi ze září 2021 byla celková inflace revidována výrazně směrem nahoru, zejména pro rok 2022. Do této revize se promítají nedávné překvapivé údaje, větší přímé i nepřímé proinflační vlivy vyvolané vyššími cenami energetických komodit, oslabení směnného kurzu eura, déletrvající proinflační tlaky v důsledku přerušení dodávek a výrazný růst mezd.

Projekce růstu a inflace pro eurozónu

(meziroční změny v %)

Poznámky: Údaje o reálném HDP jsou očištěné o sezonní vlivy a vliv počtu pracovních dnů. Údaje za minulá období se mohou lišit od nejnovějších dat v publikacích Eurostatu zveřejněných po datu uzávěrky údajů pro projekce.

1 Reálná ekonomika

Růst reálného HDP zůstal ve třetím čtvrtletí roku 2021 silný a blížil se tempu předpokládanému v projekcích ze září 2021. Pokračující oživení růstu bylo zapříčiněno především domácí poptávkou, a to zejména po spotřebitelských službách, v důsledku vysoké proočkovanosti, souvisejících slabších obav z nákazy a zmírnění protiepidemických omezení. Podpořil jej i růst reálného disponibilního důchodu a výrazný pokles míry úspor. Ve třetím čtvrtletí byl růst způsobený službami převážen rostoucím významem výpadků dodávek, které omezují průmyslovou činnost.

Graf 1

Růst reálného HDP v eurozóně

(mezičtvrtletní změny v procentech, čtvrtletní údaje očištěné o sezonní vlivy a vliv počtu pracovních dnů)

Poznámky: Údaje jsou očištěny o sezonní vlivy a o vliv počtu pracovních dnů. Údaje za minulá období se mohou lišit od nejnovějších dat v publikacích Eurostatu zveřejněných po datu uzávěrky údajů pro projekce. Svislá čára označuje začátek horizontu projekcí.

Očekává se, že růst reálného HDP bude v blízké budoucnosti slabý, neboť se zpřísňují protiepidemická opatření a výpadky dodávek zesilují (graf 1). Obnovené zesílení pandemie COVID-19 vedlo od začátku čtvrtého čtvrtletí roku 2021 ke zpřísnění omezení a v posledních měsících i ke snížení mobility. Očekává se, že přísnější omezení budou zachována i po skončení roku. Od druhého čtvrtletí roku 2022 by se mobilita měla postupně vracet na úroveň před pandemií, neboť se předpokládá, že pandemie v eurozóně oslabí. Významné zmírnění hospodářského růstu na přelomu roku potvrzují dostupné údaje i výsledky průzkumů. Například maloobchodní prodej byl v říjnu o pouhé 0,2 % vyšší než ve třetím čtvrtletí a složený index nákupních manažerů (PMI) byl v říjnu a listopadu v průměru výrazně nižší než jeho průměrná úroveň ve třetím čtvrtletí. Současně až do listopadu přetrvávaly problémy s dodávkami pro výrobu a dodací lhůty dodavatelů se nadále prodlužovaly, jak ukazuje i příslušný index PMI. Růst reálného HDP byl proto pro poslední čtvrtletí roku 2021 a první čtvrtletí roku 2022 výrazně revidován směrem dolů. Důvodem této revize jsou přísnější protiepidemická omezení ve srovnání s předpoklady uvedenými v projekcích ze září 2021, zaváděná kvůli rozšíření varianty delta v mnoha zemích a v menší míře i kvůli obavám ohledně varianty omikron, jakož i negativní faktory způsobené překážkami v dodávkách.

Průmyslová výroba a obchod se zbožím v eurozóně byl v průběhu roku 2021 významně omezován výpadky dodávek ve světě, u nichž se očekává, že budou trvat déle.[3] Vzhledem k tomu, že hospodářské oživení na jaře a v létě 2021 posílilo, globální problémy v dopravě a nedostatek vstupů bránily podnikům v eurozóně zvyšovat výrobu v souladu s rychlým růstem poptávky po průmyslovém zboží. Celosvětová nerovnováha mezi silnou poptávkou a nedostatečnou nabídkou se prohloubila více, než se předpokládalo, a postihla více zemí a odvětví (viz také box 2). Nedostatek materiálu a zařízení obvykle více postihuje země s větším podílem sektorů, které jsou více zapojeny do globálních hodnotových řetězců. Nyní se očekává, že problémy s dodávkami budou trvat déle, než se předpokládalo v zářijových projekcích, postupně budou ustupovat až od druhého čtvrtletí roku 2022 a zcela vymizí do roku 2023. Tento vývoj je v souladu s nedávnými výsledky průzkumů, které naznačují, že dopad výpadků dodávek by mohl trvat i v podstatné části roku 2022.

Očekává se, že po krátkodobém oslabení hospodářský růst od druhého čtvrtletí roku 2022 výrazně zrychlí a v letech 2023–2024 zpomalí směrem k historickým průměrným tempům. Očekávané oživení v delším než krátkodobém horizontu je založeno na předpokladu postupného úspěšného boje s pandemií COVID-19 a zmírnění jejího hospodářského dopadu, což by mělo snížit související nejistotu a posílit důvěru. Dále je založeno na postupném odeznění výpadků dodávek od druhého čtvrtletí roku 2022, pokračování příznivých podmínek financování, určitém poklesu vysoké míry nahromaděných úspor a pokračování hospodářského oživení ve světě. Očekává se, že v letech 2023–2024 se růst reálného HDP vrátí k mírnějším tempům. Ačkoli program Next Generation EU (NGEU) by měl v některých zemích zvýšit investice, příspěvek ostatních fiskálních politik by měl oproti roku 2021 klesat, přestože je poněkud výraznější, než předpokládaly projekce ze září 2021. Reálný HDP by měl podle očekávání převýšit svou předkrizovou úroveň v prvním čtvrtletí roku 2022 – tedy o čtvrtletí později, než se očekávalo v projekcích ze září 2021. Revize růstu směrem nahoru od druhého čtvrtletí roku 2022 však posouvá HDP do konce roku 2022 nad úroveň předpokládanou v zářijových projekcích a jen mírně pod úroveň očekávanou v předkrizových projekcích (graf 2).

Graf 2

Reálný HDP v eurozóně

(řetězené objemy, 4. Q 2019 = 100)

Poznámky: Údaje jsou očištěny o sezonní vlivy a o vliv počtu pracovních dnů. Údaje za minulá období se mohou lišit od nejnovějších dat v publikacích Eurostatu zveřejněných po datu uzávěrky údajů pro projekce. Svislá čára označuje začátek horizontu stávajících projekcí.

Tabulka 1

Makroekonomické projekce pro eurozónu

(meziroční změny v %)

Poznámky: Reálný HDP a jeho složky, jednotkové mzdové náklady, náhrada na zaměstnance a produktivita práce ukazují údaje očištěné o sezonní vlivy a o vliv počtu pracovních dnů. Údaje za minulá období se mohou lišit od nejnovějších dat v publikacích Eurostatu zveřejněných po datu uzávěrky údajů pro projekce.
1) Včetně obchodu v rámci eurozóny.

2) Dílčí index vychází z odhadu skutečného vlivu nepřímých daní. Může se lišit od údajů Eurostatu, které předpokládají úplné a okamžité promítnutí vlivu nepřímých daní do HICP.
3) Vypočítá se jako saldo vládního sektoru očištěné o přechodné vlivy hospodářského cyklu a opatření klasifikovaná podle definice Evropského systému centrálních bank jako dočasná.
4) Nastavení fiskální politiky se měří změnou cyklicky očištěného primárního salda bez státní podpory poskytované finančnímu sektoru. Uvedené údaje jsou rovněž na straně příjmů očištěny o očekávané granty z programu NGEU. Záporné číslo znamená uvolnění nastavení fiskální politiky.

Očekává se, že soukromá spotřeba v horizontu projekcí výrazně poroste, a to navzdory pravděpodobnému zpomalení v blízkém horizontu. Soukromá spotřeba se ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2021 zotavila výrazněji, než se očekávalo, přestože se ve třetím čtvrtletí stále nacházela 2,4 % pod úrovní před pandemií. Překvapivě vyšší hodnota do značné míry odrážela o něco rychlejší pokles míry úspor domácností, než se čekalo. Růst disponibilního důchodu domácností byl i nadále poháněn především odměnami za práci, což mívá za následek relativně vysoký mezní sklon ke spotřebě. Očekává se, že růst soukromé spotřeby v blízkém horizontu prudce klesne, neboť se zpřísňují pandemická omezení a vysoké ceny energií snižují kupní sílu domácností. Odhlédneme-li od krátkodobého vývoje, pak se vzhledem k předpokládanému dalšímu vývoji zdravotní krize v roce 2022 očekává, že se růst soukromé spotřeby ve druhém čtvrtletí roku 2022 znatelně zvýší a ve třetím čtvrtletí překročí předkrizovou úroveň. V roce 2023 by měl i nadále převyšovat tempo růstu reálných příjmů, neboť očekávané rozptýlení nejistoty umožní určité uvolnění nashromážděných nadměrných úspor. V roce 2024 se předpokládá, že se dynamika spotřeby i míra úspor budou nacházet blízko svého historického průměru.

Po mírném poklesu v krátkodobém horizontu se očekává, že se reálný disponibilní důchod začne opět zvyšovat, což bude podpořeno oživením mzdových příjmů. Po kladném tempu růstu ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2021 bude reálný disponibilní důchod v důsledku výrazného růstu inflace pravděpodobně na přelomu roku klesat. Poté by měl vzrůst, což bude odrážet oživení mzdových příjmů při postupujícím hospodářském oživení. Naproti tomu čisté fiskální transfery budou po výrazném pozitivním příspěvku v roce 2020 růst příjmů od roku 2021 tlumit, a to i navzdory novým opatřením, která mají kompenzovat dopad vysokých cen energie, neboť se sníží počet osob účastnících se programů na zachování pracovních míst a budou ukončena i další dočasná fiskální opatření související s pandemií.

Očekává se, že míra úspor domácností klesne pod úroveň před krizí, než se ke konci horizontu projekcí stabilizuje. Po nedávném prudkém propadu se očekává, že míra úspor bude v průběhu roku 2022 dále klesat. Tento pokles bude způsoben snižujícími se nucenými úsporami při vysoké míře proočkovanosti a předpokládaném uvolnění omezení souvisejících s pandemií po zimním období, jakož i snížením opatrnostních úspor v důsledku zlepšení na trzích práce a slábnoucí nejistoty. Po poklesu pod předkrizovou úroveň v průběhu roku 2022 se očekává, že bude míra úspor nadále klesat až do poloviny roku 2023 a poté se v roce 2024 stabilizuje blízko svého historického průměru. Toto dočasné podkročení úrovně je odrazem určitého uvolnění nadměrných úspor domácností nashromážděných od začátku pandemie, které podporuje výrazný růst spotřeby. Tento účinek je však oslabován koncentrací nadměrných úspor v bohatších a starších domácnostech s nižším sklonem ke spotřebě.[4]

Box 1
Metodické předpoklady o úrokových sazbách, cenách komodit a směnných kurzech

Ve srovnání s projekcemi ze září 2021 zahrnují metodické předpoklady vyšší úrokové sazby a ceny ropy a oslabení eura. Metodické předpoklady o úrokových sazbách a cenách komodit vycházejí z tržních očekávání s datem pro uzávěrku údajů 25. listopadu 2021. Krátkodobé úrokové sazby odkazují na tříměsíční sazbu EURIBOR, přičemž tržní očekávání se odvozují od sazeb futures. Podle této metodiky vychází průměrná úroveň těchto krátkodobých úrokových sazeb v letech 2021 až 2022 na -0,5 %, v roce 2023 na -0,2 % a v roce 2024 na 0 %. Z tržních očekávání nominálních výnosů z desetiletých státních dluhopisů v eurozóně lze usuzovat na průměrnou roční hodnotu 0,1 % v roce 2021 a její postupný nárůst během horizontu projekcí na 0,6 % v roce 2024.[5] Ve srovnání s projekcemi ze září 2021 se tržní očekávání krátkodobých úrokových sazeb pro rok 2023 zvýšila o 30 bazických bodů, zatímco tržní očekávání nominálních výnosů z desetiletých státních dluhopisů v eurozóně vzrostla pro rok 2021 mírně a pro období 2022–2023 zhruba o 30 bazických bodů.

Pokud jde o ceny komodit, v projekcích se posuzuje vývoj na trzích s futures jako průměr za dvoutýdenní období končící ke dni uzávěrky 25. listopadu 2021. Na základě toho se předpokládá, že cena barelu ropy Brent vzroste ze 71,8 USD v roce 2021 na 77,5 USD v roce 2022 a do roku 2024 klesne na 69,4 USD. Z tohoto vývoje vyplývá, že v porovnání s projekcemi ze září 2021 by byly ceny ropy v amerických dolarech vyšší v roce 2022 o 15 % a v roce 2023 o 13 %. Očekává se, že ceny neenergetických komodit v amerických dolarech porostou v roce 2021 výrazně, v roce 2022 mírněji a v období 2023 až 2024 lehce klesnou. Na základě cen futures se předpokládá, že povolenky v systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) budou v horizontu projekcí stát přibližně 75 EUR za tunu, což od projekcí ze září 2021 představuje téměř 30% revizi směrem nahoru (viz box 3).

Dále se předpokládá, že dvoustranné směnné kurzy zůstanou v horizontu projekcí beze změny na průměrné úrovni platné během dvoutýdenního období končícího ke dni uzávěrky údajů 25. listopadu 2021. To by znamenalo průměrný směnný kurz v období 2022–2024 na úrovni 1,13 USD za euro, což je v porovnání s projekcemi ze září 2021 zhruba o 4 % méně. Předpoklad efektivního směnného kurzu eura zahrnuje jeho oslabení oproti projekcím ze září 2021 o 1,7 %.

Metodické předpoklady

Očekává se, že dynamika investic do bydlení během horizontu projekcí oslabí. Investice do bydlení ve třetím čtvrtletí roku 2021 poněkud klesly, a to zejména v důsledku omezení na straně nabídky. Navzdory přetrvávajícím výpadkům dodávek a nejistotě související se zhoršující se pandemickou situací by měla k oživení investic do bydlení ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 přispět odolná poptávka podporovaná příznivými podmínkami financování. Následně by měla pokračující podpora pramenit z pozitivních Tobinových Q efektů, rostoucího disponibilního důchodu, zvyšující se důvěry spotřebitelů a velkého objemu nahromaděných úspor. Očekává se, že se investice do bydlení vrátí na předkrizovou trajektorii do konce roku 2022 a po zbývající část horizontu projekcí se jejich dynamika vrátí na běžnou úroveň.

Podnikatelské investice by se měly v horizontu projekcí výrazně zotavit, přičemž jejich podíl na reálném HDP bude růst. Předpokládá se, že oživení podnikatelských investic, k němuž došlo v první polovině roku 2021, ve druhé polovině roku 2021 dočasně zpomalí v důsledku překážek na straně nabídky. Následně by se měly vlivem postupného snižování těchto překážek, oživení celosvětové a domácí poptávky a zlepšení růstu zisku opět zotavit, což bude navíc podpořeno příznivými podmínkami financování a pozitivním dopadem programu NGEU. Očekává se, že k dalšímu oživení podnikových investic ve střednědobém horizontu přispějí výdaje související s digitalizací a přechodem na nízkouhlíkové hospodářství (včetně automobilového průmyslu v důsledku předpisů na ochranu životního prostředí a přechodu na výrobu elektrických vozidel). Díky tomu by podnikatelské investice měly v horizontu projekcí představovat rostoucí podíl reálného HDP.

Box 2
Mezinárodní prostředí

Celosvětová hospodářská aktivita a obchod do určité míry ztratily ve druhé polovině roku 2021 dynamiku. Opětovný nárůst případů COVID-19, zejména ve Spojených státech a v některých částech Asie, otřásl náladou spotřebitelů, přestože nebyla zaváděna přísná omezující opatření. Po dočasné úlevě na konci léta začaly případy COVID-19 opět stoupat. Oznámení o zjištění nové varianty omikron přišlo poté, co byly předpoklady týkající se mezinárodního prostředí již dokončeny, a existují obavy ohledně možných hospodářských dopadů, které se však vyznačují velkou mírou nejistoty. Hospodářskou aktivitu a obchod rovněž utlumil celosvětový nedostatek výrobních vstupů a očekává se, že tento nepříznivý faktor bude přetrvávat. Vysokofrekvenční ukazatele, které byly k dispozici závěrem listopadu, poukazují na zastavení růstu zpracovatelského průmyslu, zatímco odvětví služeb se postupně zotavuje v důsledku postupného znovuotevření mnoha ekonomik.

Předpokládá se, že obchod a hospodářskou činnost budou v blízké budoucnosti tlumit problémy v oblasti dodávek, které zcela odezní do roku 2023. Výpadky dodávek odrážejí kombinaci nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou, což vede k nedostatku spotřebovávaných meziproduktů, který je pociťován zejména ve velkých vyspělých ekonomikách a ve zpracovatelském průmyslu (zvlášť v automobilovém odvětví). Ve srovnání s projekcemi ze září 2021 se předpokládá, že problémy v oblasti dodávek ovlivní větší počet zemí a odvětví. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 se tyto problémy dále prohloubily a nyní se předpokládá, že začnou slábnout až od druhého čtvrtletí roku 2022 a plně odezní do roku 2023 s tím, jak se spotřebitelská poptávka odvrátí od zboží zpět ke službám a v důsledku plánovaných investic vzroste přepravní kapacita a dodávky polovodičů.

Očekává se, že se světová ekonomika bude v horizontu projekcí dále zotavovat, a to i přes některé negativní faktory v blízkém horizontu. Podle těchto předpokladů by měl reálný HDP ve světě (mimo eurozónu) v roce 2021 vzrůst o 6,0 % a toto tempo by mělo v roce 2022 zmírnit na 4,5 %, v roce 2023 na 3,9 % a v roce 2024 na 3,7 %. V porovnání s projekcemi ze září 2021 byla projekce hospodářského růstu pro rok 2021 upravena směrem dolů. Kromě výše uvedeného opětovného růstu infekcí COVID-19 zatížily hospodářský růst také specifické faktory jednotlivých zemí, např. oproti dřívějším předpokladům slabší vývoj vládních výdajů ve Spojených státech zejména ve třetím čtvrtletí a pokles hospodářského růstu v Číně v důsledku zpomalení v sektoru rezidenčních nemovitostí a nedostatku energií. Hospodářský růst pro rok 2022 byl u vyspělých ekonomik v důsledku přetrvávajících problémů v dodávkách a u některých rozvíjejících se tržních ekonomik (včetně Číny) revidován směrem dolů. Protože však došlo u některých dalších zemí, zejména v případě Indie a v menší míře také Turecka, k revizi hospodářského růstu směrem nahoru, zůstává celková míra růstu nezměněna. Růst pro rok 2023 byl revidován směrem nahoru, a to zejména v případě vyspělých ekonomik (především Spojených států), což odráží očekávání, že do této doby úplně odezní problémy v dodávkách.

Zahraniční poptávku eurozóny tlumí slabší výhled pro klíčové obchodní partnery v důsledku přetrvávajících výpadků dodávek. Předpokládá se, že problémy v oblasti dodávek budou mít větší dopad na obchod ve srovnání s průmyslovou výrobou a růstem HDP, protože slabá logistika ovlivňuje obchod neúměrně více. Posun směrem k domácím dodavatelům a domácímu zboží by navíc mohl pomoci zmírnit negativní šok pro průmyslovou výrobu. V důsledku toho se předpokládá, že zahraniční poptávka eurozóny v letošním roce vzroste o 8,9 % a v období 2022–2024 přibližně o 4 %. Ve srovnání s projekcemi ze září 2021 to znamená revizi tempa hospodářského růstu pro roky 2021 a 2022 směrem dolů a pro rok 2023 směrem nahoru s tím, jak ústup problémů v dodávkách povede k částečnému návratu k úrovni ztracené v předchozích dvou letech.

Mezinárodní prostředí

(meziroční změny v %)

1) Vypočítá se jako vážený průměr dovozu.
2) Vypočítá se jako vážený průměr dovozu obchodních partnerů eurozóny.

Očekává se, že problémy v dodávkách budou snižovat podíly na vývozních trzích eurozóny až do poloviny roku 2022; poté by měly odeznít, což povede k výrazným ziskům. Podíly na vývozních trzích v roce 2021 určovaly dva samostatné faktory: zaprvé dopad problémů v dodávkách, které započaly zkraje roku, a jejich další prohloubení ve třetím čtvrtletí, zadruhé pak zotavení vývozu služeb ve druhém a třetím čtvrtletí. Přestože dodací lhůty dodavatelů zůstaly delší a náklady na dopravu se ustálily na rekordní úrovni, předpokládá se, že problémy přetrvají, dokud postupně neodezní v průběhu roku 2022. Obchod se službami, zejména cestovní ruch, se v létě výrazně zotavil díky svému sezonnímu charakteru a pokroku očkovacích programů. Opětovný nárůst případů COVID-19 v několika zemích eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí však vedl k útlumu důvěry v odvětví cestovního ruchu, což signalizuje další bezútěšnou zimní sezonu pro hlavní turistické destinace. S tím, jak do poloviny příštího roku odezní problémy v dodávkách a zmírní se cestovní omezení, se očekává, že tempo oživení vývozu opět poroste. Očekává se, že odeznívání problémů na straně nabídky ve světě bude mít pozitivní dopad na zahraniční poptávku eurozóny (box 2), a nedávné oslabení eura by mělo zlepšit konkurenceschopnost vývozu. Tempo růstu dovozu by se mělo v letech 2022 a 2023 s oživením domácí poptávky opět zvýšit, dle očekávání se však ke konci horizontu projekcí vrátí na běžnou úroveň, a to v důsledku odeznění odkládané poptávky. Celkově se očekává, že čistý vývoz ve druhé polovině roku 2022 významně přispěje k růstu reálného HDP a poté tento příspěvek postupně klesne na mírně kladný, neboť účinky oslabení eura odezní.

Míra nezaměstnanosti ve třetím čtvrtletí roku 2021 nadále klesala a očekává se, že s rostoucím tempem zotavení ekonomiky se bude dále snižovat. Za silným trhem práce a poklesem míry nezaměstnanosti stojí vyšší než očekávaný růst zaměstnanosti ve třetím čtvrtletí roku 2021, doprovázený prudkým poklesem počtu pracovníků v programech pro zachování pracovních míst. Nedávný nárůst volných pracovních míst spolu s výrazným růstem zaměstnanosti naznačuje, že problém pracovní síly jako faktoru omezujícího výrobu, se týká pouze určitých odvětví a vytváří jej hromadění neobsazených pracovních míst v odvětvích nejvíce zasažených pandemií. Vzhledem k tomu, že se situace na trhu práce pravděpodobně dále zlepší, se očekává, že míra nezaměstnanosti klesne do konce roku 2021 na úroveň před pandemií a v roce 2024 dosáhne 6,6 %, což bude způsobeno předpokládanou výraznou poptávkou po pracovní síle v souladu s pokračujícím hospodářským oživením, ale také demografickým vývojem.[6] Taková míra nezaměstnanosti by byla nižší než kdykoli od vzniku eurozóny v roce 1999.

Očekává se, že růst produktivity práce bude dočasně ovlivněn krátkodobým zpomalením hospodářského růstu a poté se jeho dynamika opět zvýší. Růst produktivity práce se ve třetím čtvrtletí roku 2021 zvýšil o 1,2 %, zatímco ve druhém čtvrtletí vzrostl o 1,4 %. Zpomalení hospodářského růstu v souvislosti s problémy v dodávkách a obnoveným zhoršováním pandemie naznačuje prudký pokles produktivity na přelomu roku. Od poloviny roku 2022 se očekává, že se produktivita práce v návaznosti na posílení hospodářského růstu znovu zvýší. Předpokládá se, že do konce horizontu projekcí bude produktivita práce (na zaměstnanou osobu) přibližně o 4,5 % vyšší než před krizí.

V porovnání s projekcemi ze září 2021 byl růst reálného HDP upraven pro rok 2022 dolů a pro rok 2023 nahoru. Revize krátkodobého výhledu směrem dolů, která odráží určitý další pokles dodávek, vyšší ceny energií a přísnější omezení související s pandemií, má negativní přenosový efekt na roční růst reálného HDP v roce 2022. Na základě očekávaného konce pandemie a postupného odstraňování překážek v oblasti dodávek byl čtvrtletní růst od druhého čtvrtletí roku 2022 revidován směrem nahoru, což vedlo k revizi ročního růstu reálného HDP směrem nahoru i v roce 2023. K revizím směrem nahoru přispěly i menší fiskální zpřísnění a efektivní oslabení eura od projekcí ze září 2021, ačkoli tyto faktory byly částečně kompenzovány negativním dopadem vyšších cen ropy, slabší zahraniční poptávky a vyšších dlouhodobých úrokových sazeb.

2 Fiskální výhled

Očekává se, že opatření fiskální podpory začnou být rušena v roce 2022 a jejich rušení bude pokračovat i v letech 2023–2024. Po výrazném růstu v roce 2020 se předpokládá, že nastavení fiskální politiky eurozóny očištěné o granty NGEU získá v roce 2021 víceméně neutrální charakter, v roce 2022 zpřísní značně a v menší míře bude přísné i po zbytek horizontu projekcí. Zpřísnění fiskální politiky v roce 2022 souvisí se zrušením významné části nouzové podpory poskytnuté během pandemie. Ve srovnání s projekcemi ze září 2021 se nastavení fiskální politiky pro rok 2021 výrazně zpřísnilo, zejména kvůli neočekávaným příjmům a dalším faktorům, které se během oživení často projevují, a nižšímu odhadu (přibližně o 0,5 procentního bodu HDP) celkových diskrečních stimulačních opatření. Pro rok 2022 se očekává, že nastavení fiskální politiky bude přibližně o 1 procentní bod HDP volnější, než se předpokládalo v projekcích ze září 2021. Odráží se zde především přijetí nových opatření souvisejících s pandemií nebo rozšíření a přehodnocení stávajících opatření a také nová opatření kompenzující vyšší ceny energií, další sociální transfery a snížení přímých daní a příspěvků na sociální zabezpečení. Nastavení fiskální politiky na rok 2023 bylo revidováno pouze nepatrně.

Předpokládá se, že rozpočtové saldo eurozóny se bude plynule zlepšovat, zejména v roce 2022, přičemž na konci horizontu projekcí bude nadále pod úrovní před krizí. Odhaduje se, že rozpočtový schodek eurozóny zůstal v roce 2021 vysoký, přičemž svého maxima dosáhl v roce 2020. Během horizontu projekcí je podstatné zlepšení rozpočtového salda způsobeno především cyklickou složkou a nižším cyklicky očištěným primárním schodkem. K tomuto trendu přispívají také úrokové platby, které by měly nadále klesat až na 1,0 % HDP v roce 2024. Na konci horizontu projekcí by mělo být rozpočtové saldo (ve výši ‑1,8 % HDP) stále pod úrovní před krizí. Po prudkém nárůstu v roce 2020 se očekává, že celkový veřejný dluh v eurozóně během celého horizontu projekcí klesne a v roce 2024 dosáhne přibližně 90 % HDP, což je nad úrovní před pandemií. Tento pokles je způsoben především příznivými diferenciály mezi úrokovou sazbou a tempem hospodářského růstu, ale také úpravami poměru schodku a dluhu, které dohromady převyšují přetrvávající, i když klesající primární schodky. Ve srovnání s projekcemi ze září 2021 se fiskální výhled na rok 2021 zlepšil, zejména v důsledku vývoje nastavení fiskální politiky. Výhled na období 2022–2023 zůstává v zásadě nezměněn, přičemž v roce 2022 došlo k mírnému zhoršení, které odráží zejména dodatečná stimulační opatření přidaná k základnímu scénáři v roce 2022 a další nediskreční faktory. Vývoj celkového poměru dluhu k HDP v eurozóně byl v průběhu celého horizontu projekcí revidován směrem dolů z důvodu příznivých úprav diferenciálů mezi hospodářským růstem a úrokovými sazbami, které vyplývají zejména z revizí nominálního růstu, a dále vlivů srovnávací základny z roku 2020. Ve srovnání s projekcemi ze září 2021 zůstávají úrokové platby na souhrnné úrovni eurozóny v zásadě nezměněny.

3 Ceny a náklady

Inflace měřená HICP, která v listopadu 2021 dosáhla 4,9 %, by se měla v průběhu roku 2022 prudce snížit (graf 3). Vysoké ceny energií (u pohonných hmot, elektřiny a plynu), výraznější poptávka v souvislosti se znovuotevřením ekonomiky a rostoucí ceny výrobců v důsledku problémů v dodávkách ve světě a vyšších nákladů na dopravu vedly ke značnému nárůstu inflačních tlaků. Ty by měly růst cen podporovat i v roce 2022. Očekává se však, že inflace měřená HICP v roce 2022 klesne zejména v důsledku vlivu srovnávací základny jak ve složce energií, tak mimo ni, což částečně souvisí s ukončením dočasně snížené německé sazby DPH v lednu 2021.[7] Předpokládá se, že inflace měřená HICP ve složce energií dosáhne svého maxima na konci roku 2021, a to v důsledku vyšších cen pohonných hmot a vyšších sazeb na odběr plynu a elektřiny (další podrobnosti viz box 3). Tyto sazby by se měly nadále zvyšovat až do začátku roku 2022. Tempo růstu cen energií se v roce 2022 sníží zejména v důsledku vlivů srovnávací základny v kombinaci s dopadem cen ropy a velkoobchodních cen plynu a elektřiny, u nichž se v souladu s cenami futures předpokládá pokles. Inflace měřená HICP bez energií a potravin se rovněž pravděpodobně ze svého maxima na konci roku 2021 sníží, a to částečně v důsledku vlivů srovnávací základny, ale také vzhledem ke zmírňování cenových tlaků kvůli předpokládanému postupnému vymizení problémů v dodávkách počínaje druhým čtvrtletím roku 2022, zatímco nepřímé vlivy zvyšujících se cen energií by mohly vyvíjet tlak na její růst. Naproti tomu se očekává, že růst cen potravin zůstane v nadcházejících čtvrtletích zvýšený.

Inflace měřená HICP by měla být v letech 2023 i 2024 stabilní na úrovni 1,8 %. To skrývá mírný nárůst HICP bez potravin a energií (z 1,7 % na 1,8 %), zatímco inflace ve složce potravin a energií by měla klesat v souladu se sestupným vývojem křivky futures na ceny ropy a zmenšujícím se dopadem fiskálních opatření. Předpokládá se, že inflace měřená HICP bez energií a potravin bude během druhé části horizontu projekcí postupně posilovat, což bude podpořeno napjatější situací na trzích zboží a služeb, zvýšením tempa růstu jednotkových nákladů práce a vyššími inflačními očekáváními, která se přibližují inflačnímu cíli ECB ve výši 2 %. Zejména očekávané napjatější podmínky na trhu práce by měly v letech 2023–2024 podpořit růst mezd a posilovat inflaci měřenou HICP bez energií a potravin.

Růst náhrad na zaměstnance by měl být v roce 2022 stále zkreslen využíváním programů pro zachování pracovních míst, ale poté zůstane značný. Růst náhrad na zaměstnance byl za existence programů na zachování pracovních míst, které zajišťují zaměstnanost, vystaven velkým výkyvům. V důsledku toho došlo v roce 2020 k útlumu meziročního tempa růstu náhrad na zaměstnance a následně v prvních třech čtvrtletích roku 2021 k jeho růstu. Očekává se, že tento dopad bude přetrvávat i v první polovině roku 2022, což povede pouze k mírnému snížení tempa průměrného ročního růstu ze 4,2 % v roce 2021 na 3,8 % v roce 2022. Poté se očekává, že se růst mezd zmírní, ale v roce 2023 i v roce 2024 zůstane výrazný na úrovni 2,9 %. Výrazný růst mezd v pozdějších letech horizontu projekcí souvisí především s napjatou situací na trhu práce, přičemž se očekává, že míra nezaměstnanosti klesne na historická minima, zatímco sekundární efekty současné vysoké úrovně inflace na růst mezd by měly zůstat utlumené, neboť formální indexace mezd je v eurozóně málo rozšířená.[8] Určité zvyšování minimální mzdy se očekává v celém horizontu projekcí, ale zejména v roce 2022. Takové zvyšování povede k přímému mechanickému dopadu minimálních mezd na souhrnný růst mezd, ale mohlo by mít rovněž vedlejší účinky na celou strukturu mezd.[9] Růst mezd ve veřejném sektoru by měl být trvale nižší než v soukromém sektoru, což naznačuje, že případný přenos růstu mezd z veřejného sektoru na soukromý je nepravděpodobný.

Očekává se, že se jednotkové mzdové náklady v horizontu projekcí zvýší v důsledku pomalejšího růstu produktivity na zaměstnance a výrazného růstu mezd. Vzhledem k tomu, že dopad programů na zachování pracovních míst slábne, očekává se, že nižší tempo růstu náhrad na zaměstnance v letech 2022 a 2023 doprovodí podobný pokles produktivity práce na zaměstnanou osobu, což povede k růstu jednotkových mzdových nákladů přibližně o 1 % v roce 2022 i 2023. Pokračující stabilizace růstu produktivity práce v roce 2024 v kombinaci s pokračujícím výrazným růstem mezd však implikuje znatelné zvýšení jednotkových mzdových nákladů, což přispěje k nárůstu inflace měřené HICP bez potravin a energií.

Graf 3

HICP v eurozóně

(meziroční změny v %)

Poznámka: Svislá čára označuje začátek horizontu projekcí.

Očekává se, že vnější cenové tlaky budou v roce 2022 výrazně silnější než ty domácí, ale v pozdějších letech horizontu projekcí by měly klesnout na výrazně nižší úroveň. Očekává se, že roční tempo růstu deflátoru dovozu se zvýší z -2,6 % v roce 2020 na 6,7 % v roce 2021, což bude do značné míry odrážet nárůst cen ropných i neenergetických komodit, ale také určité zvýšení vstupních nákladů souvisejících s problémy v dodávkách a oslabením eura. Od roku 2022 se očekává, že růst dovozních cen se zmírní a v roce 2024 bude činit 0,8 %.

Na rozdíl od projekcí ze září 2021 byl výhled inflace měřené HICP revidován směrem nahoru pro rok 2021 o 0,4 procentního bodu, pro rok 2022 o 1,5 procentního bodu a pro rok 2023 o 0,3 procentního bodu. O něco více než polovina celkové revize se týká energetické složky HICP (zejména koncentrované v roce 2022), necelá jedna třetina se týká inflace měřené HICP bez potravin a energií a zbytek se týká cen potravin. Tyto revize odrážejí nedávné překvapivě vyšší údaje, vyšší přímé a nepřímé dopady nedávného prudkého nárůstu cen energetických komodit, silnější a trvalejší tlaky na růst v důsledku narušení dodávek, silnější růst mezd a oslabení směnného kurzu eura.

Box 3
Vývoj cen komodit a jejich dopad na projekce cen energií v rámci HICP

Ceny energetických komodit výrazně vzrostly z nejnižších hodnot dosažených během pandemie, což bylo způsobeno faktory na straně poptávky i nabídky (graf A). Hospodářské oživení ve světě zvýšilo poptávku po ropě a zemním plynu. Poptávka po plynu byla dále podpořena chladným počasím v zimě a slabým prouděním větru v létě, které utlumilo výrobu větrné energie a vedlo k jejímu nahrazení plynem. Zároveň snížení dodávek ze strany OPEC+ a pomalé zvyšování těžby z břidlicových ložisek ve Spojených státech podpořilo ceny ropy, zatímco na evropských trzích s plynem byly dodávky z Norska a Ruska nízké. Velkoobchodní ceny elektřiny v EU vzrostly především kvůli vyšším cenám plynu, neboť ceny elektřiny jsou založeny na krátkodobých mezních nákladech elektráren.[10] Určitou úlohu sehrály také vyšší ceny povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (ETS).

Předpoklady, z nichž vychází základní projekce cen měřených HICP ve složce energií a které jsou založeny na cenách futures, obsahují v roce 2022 pokles cen energetických komodit. Zatímco v minulých projekcích vycházely metodické předpoklady především z vývoje futures na ceny ropy, v projekcích z prosince 2021 byly vzhledem ke zjištěnému oddělení kontraktů na zemní plyn od cen ropy použity navíc také futures na ceny plynu a elektřiny. V současné době má křivka futures na ceny ropy klesající charakter (graf A). Tento vývoj je často výsledkem napětí na trhu s ropou, protože ropa nese „výnos z držení“, který zachycuje výhody držení zásob. Klesající vývoj však může rovněž odrážet očekávání trhu, že poptávka po ropě a její nabídka by mohly dosáhnout rovnováhy zkraje roku 2022 a poté by mohla nabídka ropy převyšovat poptávku po ní, jak v současné době předpokládá Mezinárodní energetická agentura.[11] Na základě cen futures na velkoobchodních trzích se očekává, že ceny plynu a elektřiny po zimu klesnou, neboť spotřeba plynu závisí na potřebě vytápění.

Graf A

Ceny ropy, plynu, elektřiny a emisních povolenek a futures na ně

Zdroje: Eurostat, Refinitiv, Intercontinental Exchange - ICE, Bloomberg, Gestore Mercati Energetici, Fraunhofer ISE a výpočty pracovníků ECB.
Poznámky: Velkoobchodní ceny elektřiny (a futures) pro eurozónu se vypočítávají jako vážený průměr (za použití výroby elektřiny jako vah) cen zaznamenaných na pěti největších trzích. Plné čáry se vztahují k velkoobchodním/spotovým cenám, zatímco přerušované čáry k futures příslušných cenových řad. Poslední údaje jsou z listopadu 2021 (a října 2021, pokud jde o ceny elektřiny). Datem uzávěrky údajů o futures je 25. listopadu 2021.

Inflace měřená HICP ve složce energií dosáhla v listopadu 2021 meziročního tempa 27,4 %, přičemž se v posledních měsících zvýšil příspěvek cen plynu a elektřiny (graf B, panel vlevo). Historicky největší příspěvek k inflaci měřené HICP ve složce energií tvoří ceny pohonných hmot. Relativní úloha cen pohonných hmot pro růst cen energií měřených HICP se v poslední době poněkud snížila, i když stále zůstává dominantním faktorem. Konkrétně ceny pohonných hmot k ročnímu tempu změny cen energií v říjnu přispěly 14,1 procentního bodu, zatímco ceny elektřiny a plynu společně přispěly 9,3 procentního bodu a dosáhly historického maxima. Vývoj cen plynu a elektřiny je však v zemích eurozóny velmi různorodý. Důvodem jsou rozdíly v promítnutí velkoobchodních cen, které závisí na složení cen, mechanismu stanovování cen a energetickém mixu používaném k výrobě elektřiny. Kromě toho různé země eurozóny zavedly nebo plánují zavést dočasná fiskální opatření ke zmírnění dopadu rostoucích cen energií na spotřebitele. Zatímco v některých zemích mají tato opatření přímý dopad na spotřebitelské ceny (např. prostřednictvím nižších nepřímých daní), jiná jsou prováděna formou transferů (např. domácnostem s nízkými příjmy), a přímý dopad proto nemají.

Projekce z prosince 2021 naznačují, že míra inflace ve složce energií zůstane v roce 2022 v průměru vysoká, přičemž celková inflace bude spíše zvýšená, ale v letech 2023 a 2024 by měla být utlumená (graf B, pravý panel).. Předpokládá se, že inflace ve složce energií dosáhne vrcholu na přelomu roku 2022. Kromě zvýšených cen pohonných hmot se očekává, že tuto vysokou úroveň podpoří ceny zemního plynu a elektřiny, které budou mimo jiné odrážet opožděné vlivy růstu velkoobchodních cen v posledních měsících na spotřebitelské ceny, jakož i vysoké ceny futures na ceny energií v průběhu zimy. Poté se očekává, že inflace ve složce energií bude postupně klesat, což bude odrážet klesající křivku futures na ceny ropy a zemního plynu a tlumící vlivy srovnávací základny z vysokých měsíčních růstů cen energií v roce 2021. Zejména se očekává, že tyto vlivy srovnávací základny budou mít silný vliv na tlumení inflace ve složce energií v lednu, březnu, červenci a říjnu příštího roku (modré sloupce v grafu C). Celkově za rok by tlumící vlivy srovnávací základny měly do listopadu 2022 odečíst od inflace ve složce energií více než 20 procentních bodů ve srovnání s listopadem 2021 (žluté sloupce v grafu C).[12] Pro roky 2023 a 2024 je příspěvek inflace ve složce energií k celkové inflaci měřené HICP velmi malý, což odráží klesající křivku futures na ceny ropy. Podpoří ji však zrušení dočasných fiskálních opatření ke snížení cen energií a vnitrostátní opatření v oblasti změny klimatu.

Graf B

Inflace ve složce energií měřená HICP: minulé a předpokládané údaje

(meziroční změny v % a příspěvky v procentních bodech)

Zdroje: Eurostat, projekce z prosince 2021 a výpočty pracovníků ECB.
Pozn.: Poslední údaje jsou za listopad 2021 u energetické složky inflace měřené HICP a za říjen 2021 u jednotlivých složek.

Graf C

Dopad vlivů srovnávací základny na inflaci ve složce energií

(v procentních bodech)

Zdroje: Eurostat a výpočty pracovníků ECB.
Poznámky: Meziměsíční vlivy srovnávací základny ukazují příspěvek vlivu srovnávací základny na změnu meziroční míry inflace ve složce energií z jednoho měsíce na druhý. Kumulativní dopad vlivů srovnávací základny se vypočítá součtem meziměsíčních vlivů srovnávací základny a je vždy uveden ve vztahu ke konkrétnímu referenčnímu měsíci. Například přibližně 10 procentních bodů poklesu inflace ve složce energií v červnu 2022 ve srovnání s mírou inflace v listopadu 2021 je způsobeno vlivy srovnávací základny.

Politická nejistota ohledně budoucího využívání zemního plynu a ropy by během ekologické transformace mohla přispět ke kolísání cen komodit. Poptávka po ropě a zemním plynu zásadně závisí na politické strategii přijaté na celém světě k řešení problémů spojených se změnou klimatu, jakož i na dostupnosti obnovitelných zdrojů energie. Dokud nebude dostatečně zvýšena energetická účinnost a výrobní kapacita obnovitelných zdrojů energie, mohla by poptávka po fosilních palivech, jako je plyn, zůstat vysoká a volatilní.

Kromě vnitrostátních politik v oblasti změny klimatu mohou mít dopad na vývoj cen energií také politiky EU v oblasti změny klimatu a rostoucí ceny uhlíku. Ceny povolenek v rámci systému EU ETS se v listopadu zvýšily na více než 70 EUR za tunu ekvivalentu CO2. Zatímco křivka cen futures na emisní povolenky je pouze mírně rostoucí (graf A), většina odhadů úrovně cen uhlíku potřebných ke splnění cílů EU v oblasti snižování emisí je vyšší než běžné ceny. Ceny uhlíku se v EU pravděpodobně zvýší, neboť Evropská komise navrhla reformovat systém EU pro obchodování s emisemi, zejména rozšířením oblasti působnosti systému ETS, a revidovat směrnici EU o zdanění energie. To může mít s pozvolným zaváděním navrhovaných opatření postupný dopad na ceny energií.

Box 4
Prognózy dalších institucí

Pro eurozónu je k dispozici řada prognóz od různých mezinárodních institucí i organizací v soukromém sektoru. Tyto prognózy však nejsou vzájemně přesně srovnatelné ani je nelze přímo srovnávat s makroekonomickými projekcemi odborníků Eurosystému, neboť byly dokončovány v rozdílných obdobích. Byly také pravděpodobně založeny na rozdílných předpokladech o budoucím vývoji pandemie COVID-19. Pro odvození předpokladů pro vývoj fiskálních, finančních a externích proměnných včetně cen ropy a dalších komodit navíc používají tyto prognózy odlišné metodiky. Jednotlivé prognózy se liší také metodikou očišťování údajů o vliv počtu pracovních dnů (viz tabulka).

Srovnání nedávných prognóz růstu reálného HDP a inflace měřené HICP v eurozóně

(meziroční změny v %)

Zdroje: Consensus Economics Forecasts, 9. prosince 2021, údaje za roky 2023 a 2024 převzaty z výběrového šetření z října 2021; OECD December 2021 Economic Outlook 110; MJEconomics pro Euro Zone Barometer, 18. listopadu 2021, údaje na roky 2023 a 2024 převzaty z výběrového šetření z října 2021; Ekonomická prognóza Evropské komise, podzim 2021; Výběrové šetření ECB mezi prognostiky, čtvrté čtvrtletí 2021, provedené od 1. října do 11. října; IMF World Economic Outlook, 12. října 2021.
Poznámky: Makroekonomické projekce odborníků Eurosystému uvádějí meziroční tempa růstu očištěná o vliv počtu pracovních dní, zatímco Evropská komise a MMF pracují s meziročními tempy růstu, která o vliv počtu pracovních dní za rok očištěna nejsou. U ostatních prognóz se neuvádí, která z těchto metodik byla při vykazování údajů použita. Údaje za minulá období se mohou lišit od nejnovějších publikací Eurostatu z důvodu zveřejnění údajů po datu jejich uzávěrky pro projekce.

Projekce růstu reálného HDP z prosince 2021 sestavená odborníky Eurosystému je pro rok 2022 nižší než u ostatních institucí, ale znatelně je převyšuje pro rok 2023, zatímco projekce inflace pro rok 2022 je výrazně vyšší než projekce ostatních institucí a také pro rok 2023 se nachází na horní hranici rozpětí prognóz. Projekce hospodářského růstu z prosince 2021 je pro rok 2022 nižší než ostatní prognózy, ale je jen nepatrně nižší než novější projekce, které zahrnují nejnovější informace o zesílení překážek v dodávkách a o pandemii a souvisejících omezeních. Vyšší hodnoty projekce hospodářského růstu v roce 2023 lze částečně vysvětlit výraznějším oživením souvisejícím s vyřešením překážek v dodávkách. Pokud jde o inflaci, projekce z prosince 2021 pro rok 2022 je vyšší než ostatní prognózy. To lze do značné míry vysvětlit zahrnutím údajů o HICP z listopadu 2021 a vyšší očekávanou inflací u volatilnějších složek. Rozdíly ve srovnání s jinými prognózami pro rok 2024 jsou omezené jak u hospodářského růstu, tak u inflace měřené HICP.

Box 5
Alternativní scénáře hospodářského výhledu v eurozóně

Vzhledem k tomu, že přetrvává značná nejistota ohledně budoucího vývoje pandemie a jejích hospodářských důsledků, jak ukazuje nová varianta omikron, představuje tento box dva alternativní scénáře v porovnání se základním scénářem z prosince 2021.[13] V porovnání se základním scénářem předpokládá mírný scénář rychlejší řešení pandemie v průběhu roku 2022 – zejména v rozvíjejících se tržních ekonomikách z důvodu předpokládaného rychlejšího očkování. Podle tohoto scénáře by byla míra infekce nižší, účinnost očkovacích látek vyšší a rizika opětovné infekce nižší (graf A). To by urychlilo uvolnění omezení, což by vedlo k silným příznivým dopadům na důvěru a k velmi omezeným ekonomickým nákladům. Závažný scénář naopak předpokládá déletrvající zdravotní krizi vyznačující se opakujícími se pandemickými vlnami (s novými variantami viru, jak toto riziko dokazuje vznik varianty omikron) a nižším podílem obyvatelstva, které je účinně chráněno. Očekává se, že následný opětovný silný nárůst infekcí a hospitalizací povede ke zpřísnění omezení mobility, a tudíž hospodářské aktivity na začátku roku 2022, i když v menší míře než zkraje roku 2021. Předpokládá se, že zdravotní krize bude pokračovat až do poloviny roku 2023 a utlumí tak hospodářskou aktivitu a vyvolá ekonomické následky, zesílené nárůstem případů platební neschopnosti.

Graf A

Simulace pandemie za použití modelu ECB-BASIR

(procentní odchylky oproti prvním pěti týdnům roku 2020 (horní levý panel) a procento populace (všechny ostatní panely))

Zdroje: Zprávy Google Mobility, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a výpočty ECB.
Pozn.: Distribuce je výsledkem náhodných simulací zohledňujících nejistotu ohledně: i) míry očkování U~[0,8–1,2 %], ii) účinnosti očkování U~[30–70 %], účinnosti očkování (hospitalizace) U~[65–85%] a nejistoty reinfekce U~[0–15 %], iii) zvýšení míry infekce v důsledku nové varianty viru delta N~(60 %, 10 %std), iv) nejistoty parametru SIR, v) nejistoty N~(52 %, 10 %std) spojené s efekty nabytých zkušeností a vi) historické nejistoty zachycené v reziduích.

Reálný HDP by se v roce 2022 zotavil v mírném scénáři silně, ale v případě závažného scénáře pouze mírně, přičemž jeho úroveň by do konce horizontu projekcí napříč scénáři spadala do zužujícího se rozpětí (graf B). Mírný scénář představuje v počátcích roku 2022 silný růst podpořený účinnými očkovacími látkami a ekonomickou odolností vůči omezením, zejména v rozvíjejících se tržních ekonomikách, což ve srovnání se základním scénářem vede k vyšší zahraniční poptávce eurozóny, a tudíž k vyššímu vývozu, se silnými příznivými dopady na důvěru. Tyto vlivy spolu se silnějším než očekávaným oživením aktivity ve službách s vysokou mírou mezilidského kontaktu vedou k silnějšímu nárůstu spotřeby, znatelnějšímu poklesu míry úspor a strmějšímu poklesu nezaměstnanosti ve srovnání se základním scénářem. V mírném scénáři se předpokládá, že hospodářská aktivita vzroste nejpozději v polovině roku 2022 nad úroveň před pandemií. V případě závažného scénáře by eurozóna vstoupila do technické recese, s poklesem hospodářské aktivity ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 a v prvním čtvrtletí roku 2022 s tím, jak se zpřísní omezení. Hospodářský růst by až do počáteční fáze roku 2023 nedosáhl úrovně v základním scénáři, a to v důsledku jen postupného zmírňování omezení a značné nejistoty v případě závažného scénáře. V situaci, kdy domácnosti zůstávají opatrné a udržují vyšší míru úspor, zvýrazňuje trvale vysoká nezaměstnanost rizika na trhu práce, neboť zranitelnost podniků a platební neschopnost by zvýšily potřebu přerozdělení pracovních sil.

Alternativní makroekonomické scénáře pro eurozónu

(meziroční změny v procentech, procentní podíl pracovní síly)

Poznámky: Údaje o reálném HDP jsou očištěné o sezonní vlivy a vliv počtu pracovních dní. Údaje za minulá období se mohou lišit od nejnovějších publikací Eurostatu z důvodu zveřejnění údajů po datu jejich uzávěrky pro projekce.

Přestože inflace měřená HICP je v krátkodobém horizontu téměř totožná napříč scénáři, v mírném scénáři by v letech 2023–2024 činila 2,0 %, zatímco v případě závažného scénáře by v pozdějších letech horizontu projekcí výrazně poklesla (graf B). Podle obou scénářů dosáhne inflace vrcholu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 z důvodu převážně dočasných faktorů, včetně vlivů srovnávací základny způsobených vyššími cenami energií a překážkami v dodávkách, ale mezi těmito dvěma scénáři se následně objevují rozdíly v důsledku rozdílných reálných ekonomických podmínek. Zejména silné proinflační tlaky v důsledku přehřívání trhu zboží a služeb a trhu práce vedou v mírném scénáři k výraznému zvýšení jádrové inflace v roce 2024, zatímco v letech 2023–2024 by v případě závažného scénáře zůstala utlumená.

Graf B

Alternativní scénáře vývoje reálného HDP a inflace měřené HICP v eurozóně

(řetězené objemy, 4. Q 2019 = 100 (panel vlevo); meziroční změny v procentech (panel vpravo))

Poznámky: Údaje o reálném HDP jsou očištěné o sezonní vlivy a vliv počtu pracovních dnů. Svislá čára označuje začátek horizontu stávajících projekcí. Údaje za minulá období se mohou lišit od nejnovějších publikací Eurostatu z důvodu zveřejnění údajů po datu jejich uzávěrky pro projekce.

U těchto simulací je třeba upozornit, že se ani v jednom scénáři nepředpokládá žádný dopad na překážky v dodávkách a jejich makroekonomické důsledky. Důvodem je nejistota ohledně vlivu budoucího vývoje pandemie na překážky v dodávkách. Na jedné straně by zhoršení pandemie a nižší poptávka mohly překážky zmírnit, neboť velká část z nich je způsobena zvýšenou poptávkou, která převyšuje kapacitu nabídky. Na druhé straně by další narušení dodavatelských řetězců v důsledku omezení volného pohybu osob nebo přesunu skladby poptávky od spotřebitelských služeb ke zboží mohlo překážky v dodávkách zesílit. Nárůst překážek v dodávkách v obou scénářích by mohl utlumit hospodářskou aktivitu a současně vyvíjet tlak na růst cen, zatímco opačné účinky by nastaly, pokud by se překážky v dodávkách zmírnily.

Box 6
Citlivostní analýza

Projekce z velké míry vycházejí z metodických předpokladů o vývoji určitých klíčových proměnných. Vzhledem k tomu, že některé z těchto proměnných mohou mít na projekce pro eurozónu velký dopad, může zkoumání citlivosti projekcí na alternativní vývoj těchto základních předpokladů pomoci analyzovat rizika, která se s projekcemi pojí.

Tato citlivostní analýza má za cíl vyhodnotit možné důsledky alternativ vývoje cen ropy. Metodické předpoklady o vývoji cen ropy jsou založené na futures na ceny ropy. Analyzováno je několik alternativních scénářů vývoje cen ropy. První je založen na 25. percentilu rozdělení na základě hustot pravděpodobnosti odvozených z opcí pro ceny ropy k 25. listopadu 2021, což je datum uzávěrky metodických předpokladů. Tento vývoj znamená postupný pokles ceny ropy přibližně zhruba o 40 % pod předpokládanou úroveň v základním scénáři pro rok 2024. Při použití průměru výsledků řady makroekonomických modelů sestavených pracovníky ECB by tento vývoj měl malý prorůstový dopad na růst reálného HDP a výraznější tlumící dopad na inflaci měřenou HICP v celém horizontu projekcí. Druhý scénář je založen na 75. percentilu stejného rozdělení a implikuje nárůst ceny ropy zhruba o 32 % vyšší, než je předpoklad základní projekce pro rok 2024. Tento vývoj by měl velmi malý tlumící dopad na růst reálného HDP a o něco silnější prorůstový dopad na inflaci měřenou HICP v letech 2022–2024. Třetí scénář vychází z předpokladu, že cena ropy zůstává ke dni uzávěrky na své úrovni 83,1 USD za barel, což je do roku 2024 přibližně o 20 % více než předpoklad v základní projekci pro daný rok. Tento vývoj by měl okrajový tlumící dopad na růst reálného HDP v letech 2023–2024, přičemž inflace měřená HICP by byla v letech 2022–2024 o 0,2–0,3 procentního bodu vyšší.

Dopady alternativ vývoje cen ropy

Poznámky: 25. a 75. percentil se týká neutrálních hustot pravděpodobnosti odvozených z opcí pro ceny ropy k 25. listopadu 2021. Konstantní cena ropy vychází z hodnoty ke stejnému datu. Makroekonomické dopady se vykazují jako průměry z řady makroekonomických modelů sestavených pracovníky ECB.

© Evropská centrální banka, 2021

Poštovní adresa 60640 Frankfurt am Main, Německo
Telefon +49 69 1344 0

Internetové stránky www.ecb.europa.eu

Všechna práva vyhrazena. Reprodukce pro vzdělávací a nekomerční účely je povolena za předpokladu, že je uveden zdroj.

Specifická terminologie viz glosář ECB (k dispozici pouze v angličtině).

HTML ISSN , QB-CF-21-002-CS-Q

  1. Datum uzávěrky metodických předpokladů, např. pro ceny ropy a směnné kurzy, bylo 25. listopadu 2021 (box 1). Makroekonomické projekce pro eurozónu byly dokončeny 1. prosince 2021. Současné makroekonomické projekce se týkají let 2021 až 2024. Projekce na takto dlouhé období jsou spojeny s velmi vysokou mírou nejistoty a tuto skutečnost je při jejich interpretaci třeba vzít v úvahu. Viz článek „An assessment of Eurosystem staff macroeconomic projections“ v Měsíčním bulletinu ECB z května 2013. Soubor s verzí dat, která sloužila jako podklad k vybraným tabulkám a grafům, je dostupný ze stránky http://www.ecb.europa.eu/pub/projections/html/index.en.html. Úplná databáze předchozích makroekonomických projekcí sestavených pracovníky ECB i odborníky Eurosystému je k dispozici na adrese https://sdw.ecb.europa.eu/browseSelection.do?node=5275746.
  2. Vzhledem k velmi vysoké nejistotě ohledně klíčových epidemiologických vlastností nové virové varianty omikron zahrnují projekce pouze dopad protiepidemických opatření, která byla přijata nebo oznámena v době dokončení projekcí.
  3. Viz „The impact of supply bottlenecks on trade“, Ekonomický bulletin č. 6, ECB, 2021 a „Sources of supply chain disruptions and their impact on euro area manufacturing“, nadcházející Ekonomický bulletin č. 8, ECB, 2021.
  4. Viz také box 2 s názvem „Dynamika míry úspor domácností a důsledky pro hospodářský výhled eurozóny“, Makroekonomické projekce pro eurozónu sestavené odborníky Eurosystému, červen 2021.
  5. Základem pro předpoklad týkající se nominálních výnosů z desetiletých státních dluhopisů zemí eurozóny je vážený průměr výnosů z referenčních desetiletých dluhopisů těchto zemí, vážený hodnotami ročního HDP a extrapolovaný podle budoucí trajektorie odvozené od desetiletého nominálního výnosu ze všech dluhopisů eurozóny publikovaného ECB, přičemž původní nesoulad mezi oběma časovými řadami zůstává v horizontu projekcí beze změny. Předpokládá se, že spready mezi výnosy státních dluhopisů jednotlivých zemí a odpovídajícím průměrem za eurozónu zůstanou v horizontu projekcí konstantní.
  6. Viz „Labour supply developments in the euro area during the COVID-19 pandemic“, Ekonomický bulletin č. 7, ECB, 2021.
  7. V projekcích odborníků Eurosystému či pracovníků ECB jsou váhy HICP obvykle udržovány v horizontu projekcí na konstantní úrovni. Vzhledem k velkým změnám chování spotřebitelů způsobeným pandemií COVID-19 a možnému obratu těchto změn v nadcházejících letech mohou budoucí změny vah HICP vést k další volatilitě meziročních změn HICP, které nejsou v projekcích zohledněny. Očekává se však, že dopad na průměrnou míru inflace v kalendářních letech horizontu projekcí bude malý.
  8. Viz „The prevalence of private sector wage indexation in the euro area and its potential role for the impact of inflation on wages“, Ekonomický bulletin č. 7, ECB, 2021.
  9. Vzhledem k nejistotě, pokud jde o jeho načasování a uplatnění, není nedávno ohlášené zvýšení minimální mzdy v Německu do základních projekcí dosud zahrnuto.
  10. Mechanismus stanovování cen implikuje, že velkoobchodní cena elektřiny je stanovena nejdražší technologií, která je potřebná k uspokojení poptávky po elektřině. V době poptávkových špiček cenu obvykle stanovují plynové elektrárny, čímž propojují velkoobchodní ceny elektřiny a plynu.
  11. Mezinárodní energetická agentura, „Oil Market Report“, 16. listopadu 2021.
  12. Více informací o koncepci vlivů srovnávací základny a jejich úloze ve vývoji inflace viz box s názvem „Recent dynamics in energy inflation: the role of base effects and taxes“, Ekonomický bulletin č. 3, ECB, 2021
  13. Scénáře jsou sestaveny pomocí modelu ECB-BASE (viz Angelini, E., Bokan, N., Christoffel, K., Ciccarelli, M. a Zimic, S., „Introducing ECB-BASE: The blueprint of the new ECB semi-structural model for the euro area“, Working Paper Series, č. 2315, ECB, září 2019). Dále se používá model ECB BASIR (rozšíření modelu ECB-BASE, viz Angelini, E., Damjanović, M., Darracq Pariès, M. a Zimic, S., „ECB-BASIR: a primer on the macroeconomic implications of the Covid-19 pandemic“, Working Paper Series, č. 2431, ECB, červen 2020) k vytvoření pandemických výsledků odpovídajících uvedeným dvěma scénářům (viz graf A). Vzhledem k nejistotě ohledně dopadu alternativních scénářů vývoje pandemie na metodické předpoklady se tyto předpoklady nemění, pokud jde o základní scénář.