European Central Bank - eurosystem
European Central Bank - eurosystem
Search
Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Nejčastější dotazy týkající se digitálního eura

Aktualizováno 30. října 2025

Účel a přínosy digitálního eura

Zavedení a fungování

Pokrok a zúčastněné strany

Jaký by byl dopad a co zvážit

Otázka č. 1 Proč Evropa potřebuje digitální euro?

Ve světě, kde se digitální platby rychle stávají běžným standardem, se využívání hotovosti snižuje a přechod k nakupování online se zrychluje. Digitální euro by bylo digitální formou hotovosti, spotřebitelům by poskytlo přístup k penězům centrální banky v digitální podobě a doplňovalo by bankovky a mince.

Digitální euro by lidem usnadnilo život, neboť by získali něco, co v současnosti neexistuje: digitální platební prostředek, který by byl všeobecně přijímaný pro platby v obchodech, online nebo mezi lidmi navzájem v celé eurozóně. Digitální euro by stejně jako hotovost bylo dostupné, volně použitelné při provádění nebo přijímání plateb a mělo by postavení zákonného platidla.

Navíc by zvýšením účinnosti evropského platebního ekosystému jako celku zachovalo měnovou suverenitu eurozóny a zároveň by podpořilo inovace a zvýšilo odolnost tohoto systému vůči kybernetickým útokům nebo technickým výpadkům.

Další informace o tom, proč digitální euro potřebujeme, jsou k dispozici zde.

Otázka č. 2: Jak by digitální euro mohlo zvýšit strategickou autonomii Evropy?

Digitální euro by v rámci systému evropské správy nabízelo celoevropské platební řešení dostupné v celé eurozóně, provozované evropskými poskytovateli.

Digitální platby v eurozóně jsou i nadále roztříštěné a liší se podle jednotlivých zemí a případů použití. Více než polovina všech vnitrostátních trhů v eurozóně nemá vnitrostátní digitální platební řešení pro platby v obchodech, a pokud existují, pak se týkají hlavně vnitrostátních trhů a specifických případů použití. To znamená, že spotřebitelé mohou používat jen malý počet mimoevropských společností, které dominují trhu. Digitální euro by pomohlo snížit závislost Evropy na mimoevropských poskytovatelích platebních služeb a nabídlo by lidem možnost využívat evropská řešení.

Díky otevřeným normám a poskytnutím veřejné infrastruktury pro digitální platby by digitální euro mohlo poskytovatelům umožnit snadno se rozšířit na celoevropská řešení, a tím zvýšit konkurenceschopnost a inovativnost evropského platebního prostředí.

Celkově by digitální euro mohlo Evropu přeměnit na globální lídra v oblasti digitálních financí, kde inovace slouží veřejnému zájmu.

Otázka č. 3: Jakou motivaci by lidé měli pro používání digitálního eura?

Digitální euro by bylo platebním řešením pro každou příležitost, pro využití kdykoli a kdekoli v eurozóně – stejně jako hotovost, ale bylo by připravené na digitální věk. Bylo by všeobecně přijímaným digitálním platebním prostředkem, který by mohli spotřebitelé používat bezplatně v obchodech, online nebo mezi sebou. Lidé by tak dostali možnost platit digitálně, přičemž by stále používali veřejný platební prostředek. A ten by byl k dispozici online i offline.

Digitální euro by bylo navrženo tak, aby zaručovalo nejvyšší úroveň bezpečnosti a ochrany soukromí v souladu s přísnými standardy Evropské unie, která má ty nejspolehlivější právními předpisy pro bezpečnost a ochranu soukromí na světě.

Eurosystém by neidentifikoval uživatele podle jejich plateb. Kromě toho by osobní transakční údaje z plateb v digitálních eurech provedených offline byly známy jen plátci a příjemci.

Digitální euro by bylo bezpečné a jako veřejný statek by zaručilo přístup všem spotřebitelům bez ohledu na to, kde žijí, nebo na úroveň digitálních či finančních dovedností. Digitální euro by vyhovovalo potřebám osob se zdravotním postižením a osob, které nemají přístup k bankovnímu účtu, a zajistilo by tak, že nikdo nezůstane opomenut.

Aby bylo digitální euro použitelné a přístupné v celé eurozóně, předpokládá se v navrhovaném nařízení Evropské komise o digitálním euru povinnost, aby jej obchodníci přijímali, pokud přijímají digitální platby, a banky jej distribuovali klientům.

Otázka č. 4: Nahradilo by digitální euro hotovost?

Nikoli. Digitální euro by hotovost nenahrazovalo, ale doplňovalo ji. Digitální euro by existovalo vedle hotovosti, čímž by zohledňovalo rostoucí poptávku lidí po rychlých a bezpečných digitálních platbách. Hotovost by byla i nadále zákonným platidlem vedle digitálního eura a všech soukromých elektronických platebních prostředků, které se v současné době používají.

Probíhající příprava návrhu nové podoby eurobankovek se zdokonalenými ochrannými prvky ukazuje, že ECB je odhodlána zajistit budoucnost hotovosti. ECB vítá balíček Evropské komise týkající se jednotné měny, který zachovává svobodu volby mezi hotovostí a digitálním eurem při placení peněz centrální banky.

Více informací o hotovostní strategii Eurosystému a procesu návrhu nové podoby bankovek naleznete na internetových stránkách ECB.

Otázka č. 5: Jaký přínos by digitální euro mělo pro obchodníky?

Digitální euro by bylo celoevropském řešením, které by obchodníkům umožnilo nabízet své produkty a služby zákazníkům v celé Evropě s bezproblémovými a konzistentními platbami. Snížila by se závislost na mimoevropských platebních řešeních tím, že by nabídlo evropskou alternativu, aby obchodníci měli silnější pozici při vyjednávání podmínek s poskytovateli platebních řešení, čímž by se snížily jejich vlastní náklady.

Při vývoji digitálního eura ECB úzce spolupracuje s obchodníky a jejich zástupci. Podoba digitálního eura zohledňuje, co považují obchodníci za důležité, jako např. hladkou integraci se stávajícími pokladními systémy, snadnost používání a odolnost plateb. Digitální euro by také obchodníkům umožnilo přijímat platby okamžitě bez dodatečných nákladů, a to i bez internetového připojení.

Více informací o naší spolupráci s obchodníky naleznete ve zprávě „fit of the digital euro in the payment ecosystem“ a v našem uživatelském výzkumu mezi malými obchodníky.

Otázka č. 6: Jakou hodnotu by digitální euro nabízelo poskytovatelům platebních služeb?

Při distribuci digitálního eura by hráli klíčovou úlohu poskytovatelé platebních služeb (PPS) podléhající dohledu, jako jsou banky. Sloužili by jako hlavní kontaktní místo pro fyzické osoby, obchodníky a podniky, co se týče veškeré problematiky související s digitálním eurem, a koncovým uživatelům by poskytovali veškeré služby.

Digitální euro by také mohlo PPS poskytnout další obchodní příležitosti a okamžitý dosah v celé eurozóně.

Inovační platforma ECB prokázala potenciál digitálního eura sjednotit evropský platební trh a uvolnit nové obchodní modely prostřednictvím harmonizovaných standardů a podpořit budoucí technologický vývoj. ECB využívá zjištění inovační platformy k tomu, aby poskytla informace pro další vývoj digitálního eura.

Digitální euro by tak mohlo sloužit jako platforma pro PPS pro rozvoj služeb s přidanou hodnotou v rámci jejich nabídky (např. podmíněné platby nebo věrnostní programy).

Kromě toho model náhrad týkající se digitálního eura, jak se v současné době předpokládá v navrhovaném nařízení Evropské komise o digitálním euru, poskytuje PPS ekonomické pobídky srovnatelné s jinými digitálními platebními prostředky.

Další informace o naší spolupráci s PPS jsou k dispozici ve zprávě „the fit of the digital euro in the payment ecosystem“.

Otázka č. 7: Jak by digitální euro fungovalo?

Digitální euro by lidem umožnilo provádět bezpečné okamžité platby v kamenných a internetových obchodech a mezi fyzickými osobami navzájem bez ohledu na zemi eurozóny, v níž by se nacházeli, nebo na poskytovatele platebních služeb, jež používají.

Prvním krokem by bylo zřízení digitální europeněženky prostřednictvím vaší banky, pošty nebo jiného PPS.

Jakmile vám bude digitální europeněženka zřízena, budete si moci do ní vkládat peníze pomocí připojeného bankovního účtu nebo hotovostním vkladem. Poté byste mohli pomocí digitální europeněženky provádět platby, například prostřednictvím svého telefonu nebo čipové karty.

Platby v digitálních eurech by byly vždy bezpečné a okamžité – ať už v kamenných prodejnách, e-shopech, nebo mezi lidmi navzájem.

Digitální euro by nabízelo online i offline funkce, což znamená, že byste jej mohli používat i v situaci, kdy máte špatný signál nebo nemáte žádný. Kromě toho by osobní transakční údaje z plateb v digitálních eurech provedených offline byly známy jen plátci a příjemci, čímž by byla zajištěna podobná úroveň ochrany osobních údajů jako při platbách v hotovosti.

Další informace o tom, jak by digitální euro fungovalo.

Otázka č. 8: Kdo by mohl digitální euro používat?

Jak je uvedeno v navrhovaném nařízení o digitálním euru předloženém Evropskou komisí, digitální euro by bylo k dispozici fyzickým osobám, podnikům a veřejnoprávním subjektům s dočasným nebo trvalým bydlištěm či sídlem v některém z členských států eurozóny.

Přístup k digitálnímu euru mohou mít také lidé, kteří cestují do eurozóny pro osobní nebo profesní účely.

Kromě toho mohou mít lidé, podniky a veřejnoprávní subjekty s bydlištěm nebo sídlem mimo eurozónu přístup k digitálnímu euru tak, že si založí účet digitálního eura u PPS sídlících nebo působících v zemi, která je členem Evropského hospodářského prostoru, nebo ve třetí zemi, a na základě předchozí dohody mezi EU a danými třetími zeměmi a/nebo na základě dohod mezi Evropskou centrální bankou a národní centrální bankou členské země mimo eurozónu nebo třetí země.

Otázka č. 9: A co digitální euro a ochrana osobních údajů?

Ochrana osobních údajů je jedním z nejdůležitějších koncepčních prvků digitálního eura.

Digitální euro je navrženo tak, aby mohlo fungovat offline způsobem, který by uživatelům nabízel úroveň ochrany soukromí jako při použití hotovosti, a to jak pro zasílání peněz jiným osobám, tak pro platby v obchodech. Při placení offline by osobní údaje o provedených platbách znali pouze plátce a příjemce. Kontroly v rámci boje proti praní peněz by prováděl PPS distribuující platební služby během procesu financování a definancování, stejně jako tomu je v současné době v případě výběrů hotovosti a vkladů.

V případě transakcí on-line by Eurosystém neidentifikoval uživatele, kteří provádějí nebo přijímají platby, čímž by chránil jejich osobní údaje, ale PPS by mohli identifikovat uživatele pro účely dodržování pravidel boje proti praní peněz.

Ať už online, nebo offline, Eurosystém by tak nebyl schopen přímo propojit transakce digitálního eura s konkrétními jednotlivci.

Digitální euro se bude řídit nařízeními EU nastavenými tak, aby zajistily rovnováhu mezi ochranou soukromí a bezpečností. Tento přístup zachovává silné mechanismy ochrany před nezákonnými aktivitami a současně zajistí ochranu osobních údajů.

Zjistěte více o digitálním euru a ochraně osobních údajů.

Otázka č. 10: Jak by ECB zajistila, aby digitální euro bylo inkluzivní a dostupné?

Digitální euro by bylo veřejným statkem, jako jsou dnes bankovky a mince, ale v digitální podobě. ECB navrhuje digitální euro a aplikaci pro digitální euro s inkluzí jako hlavní zásadou, aby uživatelé mohli provádět platby za všech okolností. Aplikace pro digitální euro by byla v souladu s evropským aktem o přístupnosti se zaměřením na kognitivní přístupnost, aby bylo zajištěno, že se všichni budou moci rychle naučit, jak jej používat.

Koncepce digitálního eura vychází z uživatelského výzkumu, jakož i z interakcí s organizacemi občanské společnosti a ochrany spotřebitelů, přičemž zohledňuje potřeby zranitelných spotřebitelů. Organizace zdůraznily význam všeobecně přístupného řešení, intuitivního designu a osobní podpory. Volný přístup k základním službám digitálního eura by byl k dispozici i lidem bez bankovního účtu, čímž by se odstranila mezera digitálního vyloučení, s nimiž se potýkají jednotlivci bez adresy bydliště nebo osoby požívající mezinárodní ochrany.

Podle navrhovaného nařízení o digitálním euru předloženého Evropskou komisí by banky distribuující digitální euro musely na žádost svých zákazníků poskytovat základní platební služby digitálního eura bezplatně.

Digitální euro by bylo navrženo tak, aby vyhovovalo potřebám všech a nikdo nezůstal opomenut.

Otázka č. 11: Jak by ECB zajistila, aby platby v digitálních eurech fungovaly stejným způsobem v celé eurozóně?

Za distribuci digitálního eura by byli odpovědní PPS podléhající dohledu, jako jsou banky v eurozóně. S cílem zajistit, aby byl systém digitálního eura prováděn stejným způsobem v celé eurozóně, vyvíjí Eurosystém soubor pravidel pro systém digitálního eura v rámci kooperativního a iterativního procesu s účastníky trhu. Soubor pravidel by stanovil jednotný soubor pravidel, standardů a postupů s cílem zajistit konzistentní základní služby digitálního eura v celé eurozóně a poskytnout uživatelům jednotný klientský zážitek bez ohledu na to, ve kterém členském státě se nachází nebo jaký je PPS, jako je tomu dnes v případě hotovosti.

Otázka č. 12: Bylo by digitální euro alternativní měnou v rámci Eurosystému?

Ne. Stejně jako bankovky a mince nejsou alternativními měnami, ale spíše různými formami stejné měny, digitální euro by bylo jen dalším způsobem, jak platit v eurech. Digitální euro by bylo reakcí na to, že lidé a podniky dávají stále více přednost digitálním platbám.

Více informací o platebních preferencích lidí se dozvíte ve studii platebních zvyklostí spotřebitelů v eurozóně (SPACE).

Otázka č. 13: Jak by souvisely okamžité platby a digitální euro?

Když dnes spotřebitelé platí v obchodech bezhotovostně, obchodníci peníze nedostávají okamžitě. Právě to by digitální euro změnilo – všechny platby v digitálních eurech by byly okamžité.

Připravovaný jednotný soubor pravidel, standardů a postupů by znamenal, že řešení okamžitých plateb by mohla být dále rozvíjena tak, aby byla dostupná ve všech zemích eurozóny. Tím by se snížila závislost Evropy na malém počtu soukromých mimoevropských společností, které v současné době dominují odvětví plateb.

Otázka č. 14: Jak by fungovala technická architektura digitálního eura a byla by založena na technologii distribuovaného registru, jako je blockchain?

Digitální euro by fungovalo na centralizované platformě pro vypořádání a Eurosystém by zaznamenával a ověřoval všechna vypořádání a držbu. Protože se jedná o přímé závazky Eurosystému, je důležitá bezpečnost digitálního eura v peněženkách obyvatel, aby byla zachována důvěra v euro i Eurosystém.

Digitální euro není založeno na technologii distribuovaného registru (DLT), ale využívá klíčových koncepčních zásad DLT s cílem zvýšit odolnost a účinnost a zlepšit celkovou výkonnost a spolehlivost systému.

Odolná technická architektura digitálního eura by byla postavena na zavedených normách. Architektura zahrnující více regionů, které jsou každý vybaven více servery, což značně přesahuje standardní modely nadbytečnost, zajistí kontinuitu služeb za všech okolností.

Otázka č. 15: Jak daleko je v současné době projekt digitálního eura?

Projekt digitálního eura postupuje vpřed. V rámci přípravné fáze, která probíhala od listopadu 2023 do října 2025, pokročil technický vývoj a učení prostřednictvím experimentování. Tato práce vycházela z přijatých designových rozhodnutí a technických požadavků definovaných během průzkumné fáze.

V návaznosti na průzkumnou a přípravnou fázi nyní Eurosystém dosahuje dalšího pokroku v oblasti technických prací, prohlubování zapojení účastníků trhu a pokračující podpory legislativního procesu. Snažíme se být připraveni na případnou první emisi digitálního eura během roku 2029 za předpokladu, že bude v průběhu roku 2026 přijato nezbytné nařízení o zavedení digitálního eura.

Otázka č. 16: Kdo se na projektu digitálního eura podílí?

Eurosystém – tvoří jej ECB společně s národními centrálními bankami eurozóny – má za cíl zajistit, aby digitální euro splňovalo potřeby uživatelů. Z tohoto důvodu Eurosystém pravidelně spolupracuje s tvůrci politik, zákonodárci, účastníky trhu, organizacemi občanské společnosti a zástupci veřejnosti, která by v konečném důsledku digitální euro používala.

Tato činnost probíhá v různých souvislostech, jako je Rada pro malé platby v eurech, která sdružuje zúčastněné strany ze všech částí evropského trhu malých plateb, a skupina pro přípravu pravidel, která zahrnuje přední odborníky z veřejného i soukromého sektoru se zkušenostmi v oblasti financí a plateb (viz otázka č. 18).

ECB také pravidelně spolupracuje s(e):

ECB se pravidelně účastní zasedání Euroskupiny s ministry financí zemí eurozóny a o projektu digitálního eura pravidelně informuje Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu.

Přečtěte si více o řízení projektu a zapojení zúčastněných stran.

Otázka č. 17: Jak jsou do tohoto procesu zapojeni evropští zákonodárci?

Dne 28. června 2023 předložila Evropská komise balíček týkající se jednotné měny obsahující návrhy na podporu používání hotovosti a na vytvoření rámce pro možné digitální euro. ECB vítá skutečnost, že návrh digitálního eura je doprovázen návrhem na posílení úlohy hotovosti, neboť obě tyto formy peněz centrální banky by byly zákonným platidlem. Účelem navrhovaného nařízení o digitálním euru je zajistit, aby případné budoucí digitální euro dalo lidem a podnikům možnost platit digitálně za použití široce přijímané, levné, bezpečné a odolné formy peněz centrální banky kdekoli v eurozóně.

Během legislativního procesu poskytuje ECB podle potřeby podporu a technické podklady. Eurosystém zohlední veškeré nezbytné úpravy návrhu digitálního eura, které vyplynou z legislativních jednání.

Rada guvernérů ECB o tom, zda bude digitální euro vydávat, nerozhodne, dokud nebude přijato nařízení o zavedení digitálního eura.

Otázka č. 18: Jak se vytváří soubor pravidel pro systém digitálního eura?

Eurosystém připravuje návrh souboru pravidel v úzké spolupráci se zástupci evropského trhu malých plateb prostřednictvím Skupiny pro přípravu souboru pravidel (RDG).

RDG, která se skládá ze zástupců evropských sdružení reprezentujících stranu nabídky i poptávky na evropském trhu malých plateb, pracuje na základě rozhodnutí týkajících se podoby digitálního eura, které již byly schváleny Radou guvernérů ECB.

V rámci Skupiny pro přípravu souboru pravidel pro digitální euro byly vytvořeny specializované pracovní skupiny, jež mají za cíl soustředit se na části souboru pravidel, které vyžadují zvláštní odbornost.

V červnu 2025 byl RDG předložen k tržní konzultaci revidovaný prozatímní návrh souboru pravidel pro systém digitálního eura. Návrh souboru pravidel je i nadále dostatečně pružný, aby umožňoval veškeré budoucí úpravy vyplývající z konečného znění nařízení o zavedení digitálního eura, jakmile bude přijato.

Další informace o souboru pravidel pro systém digitálního eura.

Otázka č. 19: Představovalo by digitální euro programovatelné peníze?

Programovatelné peníze jsou digitální formou peněz, které se používají pro předem stanovený účel, jako např. poukázka, a pro které platí omezení toho, kde, kdy a pro jaké příjemce je lze využít.

Jak je rovněž uvedeno v navrhovaném nařízení Evropské komise o digitálním euru, digitální euro by nikdy nebylo programovatelnými penězi, mohlo by však usnadnit podmíněné platby (například pokud by zákazník kupoval něco online a zvolil si možnost zaplatit při dodání).

Otázka č. 20: Museli by lidé za používání digitálního eura platit?

Jako veřejný statek by digitální euro bylo pro jednotlivé uživatele bezplatné, co se týče základních funkcí.

Banky nebo další poskytovatelé platebních služeb by svým zákazníkům mohli nabízet další, placené služby související s digitálním eurem. Tyto služby s přidanou hodnotou by mohly atraktivitu digitálního eura pro uživatele dále zvýšit, například pro účely podmíněných plateb. Ty by mohly zákazníkům umožnit bezpečnější nákupy online, neboť peníze by byly převáděny pouze tehdy, pokud se potvrdí dodání produktu, čímž se sníží riziko podvodu a zjednoduší se refundace.

Otázka č. 21: Jak souvisejí ostatní celoevropské platební iniciativy s digitálním eurem?

ECB vítá evropské tržní iniciativy, které sahají i mimo domácí trhy.

Digitální euro by mělo umožnit, aby se domácí a regionální systémy rozšiřovaly o další případy použití a přes hranice, a tím umožnily snazší, širší a účinnější přijímání řešení v evropském soukromém sektoru díky používání harmonizovaných norem. Evropští PPS mají z těchto příležitostí prospěch, zejména díky většímu zeměpisnému dosahu a využití případů, které dosud nebyly obslouženy.

Návrh předpokládá možnost integrace soukromých řešení, například prostřednictvím možného společného označování fyzických karet a stávajících digitálních peněženek. V obou případech by digitální euro bylo záložním řešením, umožňujícím úplný celoevropský dosah a zároveň zachovávajícím přístup na trh pro domácí nebo regionální systémy tam, kde jsou přijímány.

Otázka č. 22: Byli by poskytovatelé platebních služeb za distribuci digitálního eura odměňováni?

Eurosystém navrhuje model odměňování, který by vytvořil spravedlivé ekonomické pobídky pro všechny strany zapojené do ekosystému digitálního eura. U bank a dalších PPS se model odměňování zaměřuje na provozní náklady na distribuci digitálního eura.

Jak je tomu v současnosti v případě jiných platebních systémů, PPS distribuující digitální euro by mohli za tyto služby účtovat obchodníkům poplatky. Stanovení cen pro obchodníky a PPS by podléhalo stropu, jak navrhuje Evropská komise ve svém nařízení o digitálním euru.

Stejně jako v případě výroby a emise bankovek by náklady spojené se zavedením systému a infrastruktury pro digitální euro nesl Eurosystém. Eurosystém by se navíc snažil minimalizovat dodatečné investiční náklady pro PPS co možná největším opětovným využitím stávajících infrastruktur.

Otázka č. 23: Představovalo by digitální euro hrozbu pro finanční stabilitu tím, že vyřadí ze zprostředkování banky?

Náš finanční systém – jehož centrem je bankovní systém – funguje dobře a Eurosystém chce zachovat klíčovou úlohu, kterou banky mají při zajišťování efektivního poskytování úvěrů ekonomice.

ECB učinila následující rozhodnutí ohledně návrhu, aby minimalizovala jakákoliv potenciální rizika, která by digitální euro mohlo pro finanční systém představovat.

  • Uživatelé by na svém účtu mohli držet pouze omezené množství digitálního eura. To by zabránilo nadměrnému odlivu bankovních vkladů a pomohlo zachovat stabilitu našeho finančního systému, a to i v dobách krize.
  • Propojení digitální europeněženky s bankovním účtem by uživatelům umožnilo uskutečňovat platby nad limit držby a okamžitě pokrýt jakýkoli schodek, aniž by si museli předem doplňovat peníze do digitální europeněženky (za předpokladu, že na účtu propojeném s digitální peněženkou budou mít dostatek peněz).
  • Digitální euro ve vaší peněžence by stejně jako hotovost nebylo úročeno.

V návaznosti na žádost, která se objevila během legislativních jednání, připravila ECB technickou analýzu s cílem odhadnout potenciální dopady různých hypotetických limitů držby. Tato analýza potvrdila, že používání digitálního eura pro každodenní platby by nenarušilo finanční stabilitu a že – vzhledem k rozdílným hypotetickým limitům držení až do výše 3 000 EUR na osobu, o jejichž testování požádali zákonodárci – by dopad digitálního eura nenarušil finanční stabilitu v eurozóně, a to ani v případě vysoce nepravděpodobného a mimořádně konzervativního krizového scénáře.

Otázka č. 24: Učinilo by zavedení digitálního eura platby v Evropě zranitelnějšími vůči kybernetickým útokům?

Stejně jako v případě jiných digitálních infrastruktur by také digitální euro mohlo být cílem kybernetických útoků. Ke zmírnění tohoto rizika by koncepce digitálního eura využívala nejmodernější technologie k vytvoření prostředí odolného vůči kybernetickým útokům, jež by obstálo také v budoucnu. Při navrhování kontrol kybernetické bezpečnosti využívá ECB osvědčené postupy Eurosystému z jiných tržních infrastruktur a pravidelně plánované testování proti simulovaným útokům.

Otázka č. 25: Jak by se digitální euro lišilo od stablecoinů a kryptoaktiv?

Digitální euro by byly peníze centrální banky emitované a zaručené Eurosystémem, který zahrnuje Evropskou centrální banku a národní centrální banky eurozóny. Stejně jako eurobankovky a mince by se jednalo o zákonné platidlo, což znamená, že by jej všichni mohli používat pro platby. Jako peníze centrální banky a veřejný statek by bylo stabilní a spolehlivé – vždy byste mohli důvěřovat tomu, že jedno digitální euro má hodnotu jednoho eura.

Stablecoiny jsou vytvářeny soukromými společnostmi. Neručí za ně centrální banka ani veřejný orgán. Jejich hodnota závisí na tom, jak dobře společnost spravuje své rezervy a finance, což může být ovlivněno faktory mimo jejich kontrolu. To znamená, že jejich stabilita není tak jistá jako stabilita eura.

Kryptoaktiva jako Bitcoin nebo Ether se také liší. Nejsou kryty žádnou institucí a nemají žádnou podkladovou hodnotu. Jejich ceny mohou růst a prudce klesat a žádná organizace nenese odpovědnost, pokud ztratí svou hodnotu.

Podívejte se na naši vysvětlující stránku „Co je to bitcoin?“.

Otázka č. 26: Kolik by projekt digitálního eura Eurosystém stál?

Investice do digitálního eura jsou klíčové pro to, aby naše měna byla v digitálním věku i nadále vhodná pro daný účel.

Některé z prvků digitálního eura, jako je zúčtování plateb, by byly vyvinuty interně v rámci Eurosystému. Pro jiné, jako je složka offline služeb, jsme stanovili rámcové dohody s externími poskytovateli. Rámcové dohody nezahrnují žádnou platbu a obsahují záruky umožňující upravit oblast působnosti v souladu se změnami právních předpisů.

Celkové náklady na vývoj, které zahrnují externí i interně vyvinuté složky, se odhadují na 1,3 miliardy EUR, zatímco roční provozní náklady by měly činit přibližně 320 milionů EUR. Eurosystém pokračuje v přípravách v reakci na výzvy vedoucích představitelů zemí eurozóny, aby byl připraven na případné vydání co nejdříve. Nezbytné právní předpisy však dosud nebyly přijaty. Práce je proto strukturována do modulů s cílem umožnit postupné rozšiřování a omezit finanční závazky.

Eurosystém by nesl náklady na zavedení systému a infrastruktury digitálního eura, stejně jako tomu je v případě výroby a vydávání eurobankovek – které jsou stejně jako digitální euro veřejným statkem. Stejně jako v případě bankovek by tyto náklady byly hrazeny z ražebného (příjmu ECB z emise peněz) i v případě, že by držba digitálního eura byla v porovnání s bankovkami v oběhu malá. ECB je odhodlána udržet nízké náklady tím, že co nejvíce využije stávající infrastrukturu a zároveň bude stále poskytovat digitální euro, které přináší hodnotu spotřebitelům a obchodníkům.

V souladu se svou povahou veřejného statku by digitální euro bylo pro spotřebitele bezplatné pro základní použití a bylo by nákladově efektivní pro evropské obchodníky. Eurosystém by za transakce s digitálním eurem neúčtoval žádné poplatky ani by z těchto transakcí neměl žádný prospěch.