Úvodní prohlášení na tiskové konferenci

Mario Draghi, prezident ECB,
Vítor Constâncio, viceprezident ECB,
Malta, 22. října 2015

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je potěšením Vás přivítat na této tiskové konferenci. Rád bych poděkoval panu guvernérovi Bonnicimu za jeho pohostinnost a vyjádřil naše zvláštní poděkování jeho pracovníkům za dokonalou organizaci dnešního zasedání Rady guvernérů. Nyní Vás budeme informovat o výsledku našeho zasedání.

Na základě našich pravidelných hospodářských a měnových analýz a v souladu s naší signalizací budoucí měnové politiky se Rada guvernérů rozhodla ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Pokud jde o  mimořádná opatření měnové politiky, nákupy aktiv pokračují hladce a nadále mají příznivý dopad na cenu a dostupnost úvěrů pro podniky a domácnosti.

Rada guvernérů od zasedání na začátku září pečlivě sleduje aktuální informace. Zatímco domácí poptávka v eurozóně zůstává silná, obavy ohledně výhledu růstu rozvíjejících se trhů a možných ekonomických důsledků vývoje na finančních a komoditních trzích nadále signalizují pro výhled růstu hospodářské aktivity a inflace riziko zpomalení. Důkladnou analýzu vyžadují především síla a vytrvalost faktorů, které v současnosti zpomalují návrat míry inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně. V této souvislosti bude zapotřebí znovu vyhodnotit míru akomodace měnové politiky na prosincovém zasedání týkajícím se měnové politiky, až budou k dispozici makroekonomické projekce odborníků Eurosystému. Rada guvernérů je ochotná a schopná v případě potřeby použít všechny nástroje dostupné v rámci jejího mandátu, aby udržela vhodnou míru měnové akomodace. Rada guvernérů zejména připomíná, že program nákupu aktiv poskytuje dostatečnou flexibilitu, pokud jde o přizpůsobení z hlediska rozsahu, složení a doby trvání. Zatím budeme v plném rozsahu realizovat měsíční nákupy v objemu 60 mld. EUR. Záměrem je, aby nákupy probíhaly do konce září 2016 nebo podle potřeby i delší dobu a v každém případě, dokud nezaznamenáme udržitelnou korekci vývoje inflace, která je v souladu s naším cílem udržet míru inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně.

Nyní bych rád podrobněji vysvětlil naše hodnocení dostupných údajů, nejprve pokud jde o  hospodářskou analýzu. Reálný HDP v eurozóně ve druhém čtvrtletí roku 2015 mezičtvrtletně vzrostl o 0,4 %, zatímco v předchozím čtvrtletí zaznamenal nárůst o 0,5 %. Tento výsledek za druhé čtvrtletí odráží kladný příspěvek domácí poptávky a čistého vývozu. Nejaktuálnější údaje z výběrových šetření ukazují na zhruba podobné tempo růstu reálného HDP ve třetím čtvrtletí letošního roku. Celkově očekáváme, že bude hospodářské oživení pokračovat, i když jej bude tlumit zejména slabší než očekávaná zahraniční poptávka. Domácí poptávku by měla dále podpořit naše měnověpolitická opatření a jejich příznivý dopad na podmínky financování a také pokrok dosažený v oblasti fiskální konsolidace a strukturálních reforem. Navíc by měl pokles cen ropy poskytnout podporu reálnému disponibilnímu důchodu domácností a ziskovosti podniků a tím také soukromé spotřebě a investicím. Oživení domácí poptávky v eurozóně však nadále brání nezbytná korekce rozvah v řadě sektorů a pomalé tempo provádění strukturálních reforem.

Hospodářský výhled v eurozóně zůstává spojen s riziky zpomalení, což odráží zejména zvýšenou nejistotu související s vývojem v rozvíjejících se tržních ekonomikách, která by mohla dále tlumit hospodářský růst ve světě a zahraniční poptávku po vývozech z eurozóny. Zvýšená nejistota se nedávno projevila ve vývoji na finančních trzích, což může mít negativní dopad na domácí poptávku v eurozóně.

Podle Eurostatu dosáhla v září 2015 meziroční inflace v eurozóně měřená HICP úrovně ‑0,1 %, přičemž v srpnu byla na vyšší úrovni 0,1 %. V porovnání s předchozím měsícem tento vývoj odráží především další pokles tempa růstu cen energií. Na základě dostupných údajů a současných cen futures na ropu bude v blízké budoucnosti meziroční inflace měřená HICP nadále na velmi nízké úrovni. Očekává se, že na přelomu roku meziroční inflace měřená HICP vzroste, a to částečně v důsledku vlivů srovnávací základny v souvislosti s poklesem cen ropy koncem roku 2014. Během roku 2016 a 2017 by se úroveň inflace měla dále zvýšit, přičemž ji podpoří očekávané hospodářské oživení, přenos předchozích poklesů směnného kurzu eura do ekonomiky a předpoklad mírně vyšších cen ropy v budoucích letech, jak v současné době naznačují trhy s futures na ropu. Existují však rizika vyplývající z hospodářského výhledu a vývoje na finančních a komoditních trzích, která by mohla dále zpomalit postupný růst míry inflace směrem k úrovním bližším 2 %. Tato rizika Rada guvernérů pečlivě sleduje.

Pokud jde o měnovou analýzu, aktuální údaje potvrzují solidní růst širokých peněz (M3), a to navzdory poklesu meziročního tempa růstu agregátu M3 z úrovně 5,3 % v červenci 2015 na 4,8 % v srpnu. Meziroční růst agregátu M3 je nadále podporován především jeho nejlikvidnějšími složkami, přičemž meziroční tempo růstu úzkého peněžního agregátu M1 dosáhlo v srpnu úrovně 11,4 %, oproti 12,2 % v červenci.

Dynamika úvěrů se nadále zlepšovala. Meziroční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, se z červencové hodnoty 0,3 % zvýšilo v srpnu na 0,4 %, takže postupné oživení, ke kterému dochází od počátku roku 2014, dále pokračuje. I přes tato zlepšení dynamika úvěrů podnikům nadále odráží zpožděnou reakci na hospodářský cyklus, úvěrové riziko, faktory nabídky úvěrů a probíhající korekci rozvah ve finančním i nefinančním sektoru. Meziroční tempo růstu úvěrů domácnostem, očištěné o prodej a sekuritizaci úvěrů, vzrostlo v srpnu 2015 na 1,0 %, oproti 0,9 % v červenci. Průzkum bankovních úvěrů v eurozóně za třetí čtvrtletí 2015 potvrzuje růst poptávky po bankovních úvěrech, který je podporován celkovou úrovní úrokových sazeb, potřebami financování investic a vyhlídkami trhu s bydlením. Navíc došlo k dalšímu uvolnění standardů pro úvěry podnikům, a to především v důsledku rostoucích konkurenčních tlaků v retailovém bankovnictví. Zároveň mírně zpřísnily podmínky pro úvěry domácnostem na koupi bytových nemovitostí. Celkově opatření měnové politiky, která jsme zavedli od června 2014, jasně podporují zlepšování situace v oblasti úvěrových podmínek pro podniky a domácnosti i v oblasti úvěrových toků v celé eurozóně.

Celkově tedy porovnání výsledků hospodářské analýzy se signály z měnové analýzy naznačuje nezbytnost důsledného provádění měnověpolitických rozhodnutí Rady guvernérů a pečlivého sledování všech relevantních aktuálních informací, pokud jde o jejich dopad na střednědobý výhled cenové stability.

Měnová politika se zaměřuje na zachování cenové stability ve střednědobém horizontu a její akomodační nastavení podporuje hospodářskou aktivitu. Mají-li však naše měnověpolitická opatření přinést užitek v maximální míře, musí rozhodným způsobem přispět také ostatní oblasti hospodářské politiky. Vzhledem k přetrvávající vysoké strukturální nezaměstnanosti a nízkému tempu růstu potenciálního produktu v eurozóně by mělo být probíhající cyklické oživení podpořeno účinnými strukturálními politikami. Mají-li vzrůst produktivní investice, tvorba pracovních míst a produktivita, jsou nezbytná zejména opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, včetně přiměřené veřejné infrastruktury. Rychlé a účinné provádění strukturálních reforem v prostředí akomodační měnové politiky nejen povede k vyššímu udržitelnému hospodářskému růstu v eurozóně, ale také zvýší očekávání trvale vyšších příjmů a urychlí využívání výhod reforem, takže eurozóna získá větší odolnost vůči celosvětovým otřesům. Fiskální politiky by měly podpořit hospodářské oživení, aniž by se dostaly do rozporu s fiskálními pravidly EU. Úplné a konzistentní uplatňování Paktu stability a růstu má zásadní význam, pokud jde o důvěru v náš fiskální rámec. Současně by všechny země měly usilovat o prorůstové složení fiskálních politik.

Nyní rádi zodpovíme Vaše dotazy.

Přesné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.