Hlavní údaje

Rozvaha	Ztráta za rok
Rozvaha ECB se v roce 2025 snížila o 37,3 mld. EUR, a to především z důvodu poklesu cenných papírů držených pro účely měnové politiky, neboť Eurosystém již nereinvestuje splátky jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci APP a PEPP.	Ztráta ECB byla v roce 2025 výrazně nižší než v roce 2024, a to především v důsledku snížení úrokových nákladů vyplývajících z čistého závazku v rámci systému TARGET. Ztráta v roce 2025 (stejně jako ztráty v předchozích dvou letech) zůstane v rozvaze ECB a bude uhrazena z budoucích zisků.
Rozvaha	Zisk/(ztráta) za rok
(mld. EUR)	(mil. EUR)

1 Zpráva o činnosti

1.1 Účel zprávy o činnosti ECB

Zpráva o činnosti je nedílnou součástí roční účetní závěrky ECB a jejím cílem je poskytnout informace související s účetními výkazy zasazené do kontextu.^[1],[2] Vzhledem k tomu, že činnosti a operace ECB jsou prováděny proto, aby se podařilo dosáhnout cílů její politiky, měla by se finanční situace a hospodářský výsledek ECB posuzovat s ohledem na opatření její politiky.

Za tímto účelem popisuje zpráva o činnosti hlavní úkoly a činnosti ECB a jejich dopad na její účetní výkazy. Dále analyzuje hlavní změny v rozvaze a výkazu zisku a ztráty během roku a obsahuje informace o čistém vlastním kapitálu ECB.^[3] V neposlední řadě pak popisuje rizikové prostředí, v němž ECB působí, a poskytuje tak informace o specifických rizicích, jimž je ECB vystavena, i zásadách řízení rizik používaných k jejich zmírnění.

1.2 Hlavní úkoly a činnosti

ECB je součástí Eurosystému, který dále sestává z národních centrálních bank členských států Evropské unie (EU), jejichž měnou je euro.^[4] Prvořadým cílem Eurosystému je udržovat cenovou stabilitu. ECB plní své úkoly stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie^[5] a ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (statut ESCB)^[6] (obrázek 1). ECB vykonává svou činnost s cílem plnit svůj mandát, a nikoli se záměrem vytvářet zisk.

Obrázek 1

Hlavní úkoly ECB

S ohledem na zásadu decentralizovaného provádění měnové politiky v Eurosystému se měnověpolitické operace promítají do účetních výkazů ECB a národních centrálních bank zemí eurozóny. Některé nástroje zahrnuté do operačního rámce měnové politiky Eurosystému nejsou ECB využívány, a na účetní výkazy ECB nemají tedy žádný vliv.^[7]

Tabulka 1 obsahuje přehled hlavních činností ECB při plnění jejího mandátu a jejich dopad na účetní výkazy ECB.

1.3 Finanční vývoj

1.3.1 Rozvaha

Rozvaha ECB se do roku 2022 zvyšovala (graf 1), a to především v důsledku přímých nákupů cenných papírů ze strany ECB v rámci programu nákupu aktiv (APP) a nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP) v rámci provádění měnové politiky Eurosystému.^[13] Nárůst v roce 2022 byl mírnější v důsledku ukončení čistých nákupů cenných papírů v rámci programu PEPP na konci března 2022 a v rámci APP k 1. červenci 2022. V roce 2023 i 2024 se rozvaha snížila, což bylo způsobeno postupným poklesem objemu aktiv držených v rámci APP v důsledku pouze částečných reinvestic jistin ze splatných cenných papírů v tomto portfoliu mezi březnem a červnem 2023 a úplného ukončení těchto reinvestic od července 2023. K snížení rozvahy ECB v uvedeném roce přispěl také postupný pokles objemu aktiv držených v rámci PEPP, a to v důsledku pouze částečných reinvestic jistin ve druhé polovině roku 2024. Tyto reinvestice byly ukončeny na konci roku 2024.

V roce 2025 se rozvaha ECB dále snížila o 37,3 mld. EUR na 603,3 mld. EUR, a to opět v důsledku splacení cenných papírů držených v rámci APP a PEPP. Tato splacení vedla k poklesu v položce „cenné papíry držené pro účely měnové politiky“ a současně hotovostní vypořádání těchto transakcí prostřednictvím účtů TARGET vedlo k odpovídajícímu poklesu v položce „závazky uvnitř Eurosystému“. Tento pokles byl jen částečně vyrovnán odlivem peněžních prostředků v důsledku nižších vkladů u ECB, což současně vedlo k poklesu ostatních závazků.

Graf 1

Hlavní složky rozvahy ECB

(mld. EUR)

Cenné papíry v eurech držené pro účely měnové politiky dosáhly na konci roku 2025 výše 54 % celkových aktiv ECB. Pod touto rozvahovou položkou drží ECB cenné papíry, které získala v rámci programu pro trhy s cennými papíry (SMP), třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3), programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) a nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP). Cenné papíry nakoupené v rámci těchto programů jsou účtovány zůstatkovou hodnotou s uvážením snížení hodnoty.

Na základě příslušných rozhodnutí Rady guvernérů Eurosystém ukončil reinvestice splátek jistiny ze splatných cenných papírů v rámci APP k červenci 2023 a v rámci PEPP na konci roku 2024. V důsledku těchto rozhodnutí cenné papíry držené ECB pro účely měnové politiky klesají přiměřeným a předvídatelným tempem. Měnověpolitická portfolia v roce 2025 celkově poklesla o 51,5 mld. EUR na 325,3 mld. EUR (graf 2). Portfolio APP kleslo o 33,7 mld. EUR na 186,5 mld. EUR. Snížila se také další aktiva, konkrétně aktiva PSPP o 26,5 mld. EUR, aktiva ABSPP o 4,0 mld. EUR a aktiva CBPP3 o 3,1 mld. EUR. Portfolio PEPP pokleslo o 17,8 mld. EUR na 138,6 mld. EUR.

Graf 2

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

(mld. EUR)

Cenné papíry v rámci APP a PEPP držené ECB na konci roku 2025 měly diverzifikovaný profil splatnosti (graf 3).^[14]

Graf 3

Profil splatnosti APP a PEPP

V roce 2025 se celková eurová hodnota devizových rezerv ECB, sestávajících ze zlata, zvláštních práv čerpání, amerických dolarů, japonských jenů a čínských renminbi, zvýšila o 13,6 mld. EUR na 116,8 mld. EUR.

Eurová hodnota zlata v držení ECB se v roce 2025 zvýšila o 18,9 mld. EUR na 59,8 mld. EUR (graf 4), a to v důsledku nárůstu eurové tržní ceny zlata. Toto zvýšení také vedlo k odpovídajícímu nárůstu účtů přecenění ECB – zlato (viz část 1.3.2 „čistý vlastní kapitál“).

Graf 4

Zlaté rezervy a ceny zlata

(leva osa: mld. EUR; pravá osa: unce ryzího zlata v eurech)

Objem devizových rezerv ECB v amerických dolarech, japonských jenech a čínských renminbi vyjádřený v eurech se v roce 2025 snížil o 4,8 mld. EUR na 55,2 mld. EUR (graf 5), a to především v důsledku oslabení amerického dolaru a japonského jenu vůči euru.^[15] Toto oslabování amerického dolaru se odráží také v nižších zůstatcích na účtech přecenění ECB (viz část 1.3.2 „čistý vlastní kapitál“), přičemž oslabování japonského jenu vedlo k snížení směnného kurzu zachyceného ve výkazu zisku a ztráty na konci roku, neboť související účty přecenění byly v roce 2024 plně vyčerpány (viz část 1.3.3 „výkaz zisku a ztráty“). I přes toto snížení se objem japonského jenu zvýšil v důsledku standardní úpravy struktury tak, aby bylo dosaženo souladu složení devizových rezerv ECB s cílovou alokací. V rámci této úpravy ECB během prvního čtvrtletí 2025 prodala malou část svých devizových rezerv v amerických dolarech a výnosy v japonských jenech plně reinvestovala.

Graf 5

Devizové rezervy

(mld. EUR)

Americký dolar je nadále hlavní složkou devizových rezerv ECB a na konci roku 2025 představoval 78 % jejich celkového objemu.

ECB spravuje investice svých rezerv v cizích měnách za použití třístupňového přístupu. Zaprvé, složky ECB odpovědné za řízení rizik navrhují strategické referenční portfolio, které schvaluje Rada guvernérů. Zadruhé, složky ECB odpovědné za řízení portfolia navrhují taktické referenční portfolio, které schvaluje Výkonná rada. Zatřetí, investiční operace provádějí decentralizovaně národní centrální banky každý den.

Devizové rezervy ECB jsou investovány do cenných papírů, reverzních dohod o zpětném odkupu a vkladů na peněžním trhu nebo jsou drženy na běžných účtech (graf 6). Cenné papíry v tomto portfoliu jsou oceňovány v tržní ceně platné na konci roku.

Graf 6

Složení investic v cizích měnách

(mld. EUR)

Účelem devizových rezerv ECB je financovat potenciální intervence na devizovém trhu. Z tohoto důvodu jsou devizové rezervy ECB spravovány v souladu se třemi cíli. V pořadí důležitosti jsou to likvidita, bezpečnost a návratnost. Necelá polovina tohoto portfolia tedy sestává především z cenných papírů s krátkou dobou splatnosti (graf 7).

Graf 7

Profil splatnosti cenných papírů v cizích měnách

Portfolio vlastních zdrojů ECB sestává převážně z investic jejího splaceného základního kapitálu a částek vyčleněných ve všeobecném rezervním fondu a v rezervě ke krytí finančních rizik.^[16] Hodnota tohoto portfolia se v roce 2025 zvýšila o 0,4 mld. EUR na 23,1 mld. EUR (graf 8), a to především v důsledku reinvestic úrokového výnosu z tohoto portfolia.

Graf 8

Portfolio vlastních zdrojů

(mld. EUR)

Portfolio vlastních zdrojů sestává téměř výhradně z cenných papírů v eurech, které jsou oceňovány v tržních cenách platných na konci roku. V roce 2025 představovaly státní dluhové cenné papíry 73 % celkového portfolia.

Podíl zelených investic v portfoliu vlastních zdrojů se i nadále zvyšoval a z 28 % na konci roku 2024 stoupl na 33 % na konci roku 2025.^[17] ECB tento podíl plánuje v příštích letech dále navyšovat.^[18] V letech 2021 a 2022 byly nákupy zelených dluhopisů na sekundárních trzích doplněny investicemi do investičního fondu pro zelené dluhopisy v eurech určeného pro centrální banky (EUR BISIP G2), který spustila Banka pro mezinárodní platby v lednu 2021. V říjnu 2024 začala ECB investovat malý podíl svých vlastních zdrojů do burzovně obchodovaných fondů (ETF), které sledují referenční hodnoty navázané na Pařížskou dohodu.^[19] Tato diverzifikace zvyšuje potenciál výnosu portfolia vlastních zdrojů ECB a dále v souladu s cíli Pařížské dohody a evropského právního rámce pro klima dekarbonizuje investice ECB.^[20]

Účelem portfolia vlastních zdrojů je zajistit výnos, který má pomoci financovat provozní náklady ECB nesouvisející s plněním jejích úkolů v oblasti dohledu.^[21] Je investováno do aktiv denominovaných v eurech, s výhradou limitů stanovených v jejím rámci pro kontrolu rizik. To vede k diverzifikovanější struktuře splatnosti (graf 9) ve srovnání s portfoliem devizových rezerv.

Graf 9

Profil splatnosti cenných papírů portfolia vlastních zdrojů

Oproti konci roku 2024 vzrostla na konci roku 2025 celková hodnota eurobankovek v oběhu, které byly vydány Eurosystémem, o 2,0 % na 1 619,5 mld. EUR. ECB je z celkové hodnoty eurobankovek v oběhu přidělen 8% podíl, který na konci roku činil 129,6 mld. EUR. Z právního hlediska smí eurobankovky vydávat jak ECB, tak národní centrální banky států eurozóny. V praxi však eurobankovky fyzicky vydávají nebo stahují z oběhu pouze národní centrální banky. Proto ECB drží pohledávky uvnitř Eurosystému za národními centrálními bankami eurozóny v hodnotě, jakou mají bankovky v oběhu jí přidělených.

Závazky ECB uvnitř Eurosystému, jež zahrnují zejména čisté zůstatky v systému TARGET, které národní centrální banky států eurozóny mají u ECB, a závazky ECB, pokud jde o devizové rezervy, které na ni převedly národní centrální banky eurozóny po vstupu do Eurosystému, klesly v roce 2025 o 34,6 mld. EUR na 354,1 mld. EUR.

Vývoj závazků uvnitř Eurosystému určuje převážně vývoj čistého závazku v rámci systému TARGET. Hlavními faktory, které přispěly ke změnám čistého závazku v rámci systému TARGET v období 2021–2025, byly nákupy a splácení cenných papírů pro účely měnové politiky, které jsou vypořádány prostřednictvím účtů systému TARGET, a změny závazků v eurech vůči rezidentům a nerezidentům eurozóny (graf 10). V roce 2025 se čistý závazek ECB v systému TARGET snížil o 34,6 mld. EUR, a to především v důsledku přílivu hotovosti ze splácení cenných papírů měnové politiky, který byl částečně vyrovnán peněžními odtoky v souvislosti s i) poklesem závazků v eurech vůči nerezidentům eurozóny a ii) úrokovým nákladem na čisté závazky ECB v rámci systému TARGET.

Graf 10

Čisté zůstatky v systému TARGET uvnitř Eurosystému, závazky v eurech vůči rezidentům a nerezidentům eurozóny a cenné papíry držené pro účely měnové politiky

(mld. EUR)

Ostatní závazky ECB v roce 2025 klesly o 16,1 mld. EUR na 58,8 mld. EUR, a to především kvůli poklesu závazků v eurech vůči nerezidentům eurozóny v důsledku nižších vkladů, které ECB přijala v rámci své úlohy fiskálního agenta.^[22]

1.3.2 Čistý vlastní kapitál

Čistý vlastní kapitál ECB se skládá z jejího splaceného základního kapitálu, všech částek držených v rezervě ke krytí finančních rizik a ve všeobecném rezervním fondu, z účtů přecenění, jakýchkoliv ztrát z předchozích let a z případného zisku nebo ztráty za rok.^[23],[24]

Na konci roku 2025 činil čistý vlastní kapitál ECB 60,9 mld. EUR (graf 11 a tabulka 2). To je o 11,0 mld. EUR více než na konci roku 2024, a to z důvodu nárůstu na účtech přecenění především v důsledku růstu eurové tržní ceny zlata v roce 2025. Nárůst čistého vlastního kapitálu ECB byl částečně vyrovnán ztrátou vzniklou v roce 2025.

Graf 11

Čistý vlastní kapitál ECB

(mld. EUR)

Nerealizované zisky ze zlata, deviz, cenných papírů a dalších nástrojů, které podléhají přecenění, nejsou na výkazu zisku a ztráty zachycovány jako výnos, ale jsou zachyceny přímo na účtech přecenění na straně závazků rozvahy ECB. Zůstatky na těchto účtech lze použít k absorbování dopadu případného budoucího nepříznivého pohybu příslušných cen a/nebo směnných kurzů, a posilují tedy odolnost ECB vůči podkladovým rizikům. V roce 2025 vzrostl objem na účtech přecenění pro zlato, devizy, cenné papíry a další nástroje o 12,2 mld. EUR na 62,5 mld. EUR převážně v důsledku vyšších zůstatků přecenění zlata v důsledku růstu eurové tržní ceny zlata. Tento vliv byl částečně kompenzován poklesem zůstatků přecenění cizích měn, převážně amerického dolaru, v důsledku jejich oslabení vůči euru (graf 12).

Graf 12

Hlavní směnné kurzy a cena zlata v období 2021–2025

(procentní změny oproti roku 2021; údaje na konci roku)

Vzhledem ke své expozici vůči finančním rizikům (viz část 1.4.1 „finanční rizika“) může ECB vyčlenit rezervu ke krytí finančních rizik, a to v rozsahu, který Rada guvernérů považuje za nezbytný k vyrovnání ztrát, které v důsledku této expozice vzniknou. Od konce roku 2023 byla tato rezerva nulová, neboť byla uvolněna v plné výši ke krytí ztrát ECB vzniklých v letech 2022 a 2023. V kontextu ročního přezkumu objemu této rezervy může Rada guvernérů rozhodnout o jejím doplnění, jakmile ECB znovu začne generovat zisk a vyrovná kumulované ztráty převedené z minulých let.

Ztráta ECB za daný rok činila 1,3 mld. EUR (viz část 1.3.3 „výkaz zisku a ztráty“). Stejně jako v předchozích dvou letech Rada guvernérů rozhodla převést tuto ztrátu v rozvaze ECB do dalšího období, aby byla vyrovnána z budoucích zisků.

1.3.3 Výkaz zisku a ztráty

Během předchozího čtyřletého období (graf 13) se výsledek ECB meziročně snižoval. V letech 2022 a 2023 bylo snížení výsledku ECB způsobeno především naplněním úrokového rizika, neboť zvýšení úrokových sazeb v eurozóně vedlo k okamžitému zvýšení úrokového nákladu vzniklého ECB z jejího čistého závazku v rámci systému TARGET, který je úročen sazbou pro hlavní refinanční operace (MRO).^[25] Výnosy z aktiv ECB se zároveň nezvyšovaly stejným tempem či rozsahem. Tato situace pokračovala i v roce 2024 navzdory snižování měnověpolitických sazeb, které začalo v červnu, neboť úrokový náklad vzniklý z čistého závazku v rámci systému TARGET byl v průměru stále vyšší než úrokový výnos z aktiv. V roce 2025 byl výsledek ECB, přestože se stále jednalo o ztrátu, výrazně lepší než v roce 2024, neboť se mezera mezi úrokovými sazbami z úročených aktiv a sazbami použitelnými na závazky zúžila, a to především kvůli nižší průměrné sazbě úročení u čistých závazků v rámci systému TARGET, zejména po dalším snížení měnověpolitických sazeb (viz část 1.4.1 „Finanční rizika“).

Ztráty ECB od roku 2022, jimž předcházelo dlouhé období výrazných zisků, odráží roli a nezbytné měnověpolitické kroky Eurosystému při plnění jeho prvořadého mandátu, kterým je udržovat cenovou stabilitu. Zapojená měnověpolitická opatření, jako jsou například programy nákupu aktiv, navíc pomohla zlepšit výsledky ekonomiky. Rozvaha ECB do roku 2022 výrazně rostla, což bylo dáno zejména nákupem cenných papírů v rámci programů přímých nákupů aktiv. Na straně aktiv má většina aktuálních cenných papírů držených pro účely měnové politiky dlouhé splatnosti a kupóny s pevnou sazbou a byly nakupovány během období, kdy byly úrokové sazby velmi nízké nebo nulové. Tato aktiva nejsou bezprostředně ovlivněna změnami základních úrokových sazeb ECB a i nadále vytváří relativně nízký úrokový výnos. Současně hotovostní vypořádání těchto nákupů prostřednictvím systému TARGET vedlo ke zvýšení čistého závazku ECB v rámci systému TARGET, který je citlivý na změny základních úrokových sazeb ECB. Od roku 2023 vedl postupný pokles aktiv držených pro účely cenných papírů měnové politiky v důsledku postupného ukončování reinvestic k odpovídajícímu poklesu čistého závazku v rámci systému TARGET, což vedlo k poklesu úrokového rizika (viz část 1.4.1 „Finanční rizika“).

ECB by se měla vrátit k zisku v roce 2026 nebo v roce následujícím, ačkoli to bude záviset na budoucí míře základních úrokových sazeb a směnných kurzů ECB i na velikosti a složení rozvahy ECB.

Finanční síla ECB je v každém případě zdůrazněna jejím základním kapitálem a jejími významnými účty přecenění, které na konci roku 2025 dohromady dosáhly 71,4 mld. EUR (viz část 1.3.2 „čistý vlastní kapitál“) a ECB je i nadále plně schopná plnit prvořadý cíl udržování cenové stability bez ohledu na případné ztráty.^[26]

Graf 13

Hlavní složky výkazu zisku a ztráty ECB

(mil. EUR)

V roce 2025 činila ztráta ECB za daný rok 1 254 mil. EUR, tedy podstatně méně oproti roku 2024, a to kvůli výraznému snížení čistých úrokových nákladů (graf 14).

Graf 14

Faktory ovlivňující zisk/(ztrátu) ECB v letech 2024 a 2025

(mil. EUR)

Čistý úrokový náklad ECB dosáhl v roce 2025 úrovně 178 mil. EUR, zatímco v roce 2024 činil 6 983 mil. EUR (graf 15). Hlavní složkou tohoto nákladu zůstal značný úrokový náklad vyplývající z čistého závazku ECB v systému TARGET, který více než vyrovnal úrokový výnos z i) cenných papírů držených pro účely měnové politiky, ii) pohledávek ECB z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému a iii) devizových rezerv.

Graf 15

Čistý úrokový výnos/(náklad)

(mil. EUR)

Čistý úrokový výnos z cenných papírů držených pro účely měnové politiky se v roce 2025 snížil jen mírně o 36 mil. EUR na 3 814 mil. EUR (graf 16), a to především v důsledku nižšího úrokového výnosu z aktiv držených v rámci APP (CBPP3, ABSPP a PSPP). Čistý úrokový výnos z aktiv držených v rámci APP se snížil o 301 mil. EUR na 2 318 mil. EUR, a to především v důsledku nižšího úrokového výnosu z aktiv v rámci ABSPP, který se snížil o 281 mil. EUR na 137 mil. EUR z důvodu výrazného poklesu aktiv a také splácení těchto cenných papírů. Úrokový výnos z cenných papírů držených v rámci PSPP dosáhl úrovně 2 022 mil. EUR a byl téměř stejný jako v roce 2023, neboť cenné papíry držené v rámci tohoto portfolia byly většinou nabyté s nízkými výnosy, a jejich splatnost tedy měla na související úrokový výnos jen malý dopad. Naopak čistý úrokový výnos z cenných papírů držených v rámci PEPP vzrostl o 275 mil. EUR na 1 481 mil. EUR, což téměř zcela vyrovnalo pokles výnosu z ostatních měnověpolitických portfolií, a byl způsoben především nižším odpisováním prémií u cenných papírů veřejného sektoru.

Graf 16

Čistý úrokový výnos/(náklad) z cenných papírů držených pro účely měnové politiky

(mil. EUR)

Čistý úrokový výnos z devizových rezerv se snížil o 449 mil. EUR na 2 089 mil. EUR převážně v důsledku nižšího úrokového výnosu z cenných papírů v amerických dolarech.

V roce 2025 se snížil úrokový výnos ECB z rozdělení eurobankovek o 2 332 mil. EUR na 2 900 mil. EUR a úrokový náklad z úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv se snížil o 659 mil. EUR na 790 mil. EUR. Tato snížení byla výsledkem nižší průměrné sazby úročení (2,3 % v roce 2025 ve srovnání s 4,1 % v roce 2024) po poklesu základních úrokových sazeb ECB a v menší míře po uplatnění úrokové sazby vkladové facility (DFR) jako základu pro úročení namísto hlavní refinanční sazby.

Do značné míry ze stejného důvodu se čistý úrokový náklad ze zůstatků systému TARGET splatných národními centrálními bankami / národním centrálním bankám v roce 2025 snížil o 7 968 mil. EUR na 7 706 mil. EUR. K tomuto poklesu přispěly také nižší zůstatky v rámci systému TARGET, a to především v důsledku splatných cenných papírů držených pro účely měnové politiky.

Čisté ostatní úrokové náklady se v roce 2025 snížily o 994 mil. EUR na 485 mil. EUR. Tato změna byla způsobena především nižším úrokovým nákladem na i) vklady přijaté ECB ve funkci fiskálního agenta, ii) zůstatky přidružených systémů eurozóny a iii) hotovost přijatou jako zajištění v rámci zápůjček cenných papírů, a to z důvodu nižších průměrných sazeb úročení v roce 2025 a nižších průměrných zůstatků těchto tří položek. Tyto změny byly částečně kompenzovány nižším úrokovým výnosem z portfolia vlastních zdrojů, a to především v důsledku nižší amortizace diskontních dluhopisů.

Čisté realizované zisky z finančních operací v roce 2025 dosáhly 950 mil. EUR ve srovnání se ztrátou 17 mil. EUR v roce 2024 (graf 17). To lze přičíst zejména realizovaným kurzovým ziskům v důsledku standardního vyvážení složení devizových rezerv ECB v prvním čtvrtletí 2025 tak, aby bylo dosaženo souladu s cílovou alokací. Výnosy z prodeje malé části devizových rezerv v amerických dolarech byly plně reinvestovány v japonských jenech (graf 18).

K celkovému výsledku přispěly také čisté zisky vyplývající ze změn cen z prodeje cenných papírů v amerických dolarech, jejichž tržní hodnotu příznivě ovlivnil pokles odpovídajících výnosů ve Spojených státech během roku (graf 19).

Graf 17

Realizované zisky/(ztráty) z finančních operací

(mil. EUR)

Graf 18

Čtvrtletní realizované zisky/(ztráty) z finančních operací v roce 2024 a 2025

(mil. EUR)

Graf 19

Výnosy z dvouletých státních dluhopisů ve Spojených státech, Japonsku a Číně

(v % p. a.; stav na konci měsíce)

Nerealizované ztráty z přecenění jsou zachyceny na konci roku ve výkazu zisku a ztráty ECB ve formě snížení hodnoty. V roce 2025 dosáhlo toto snížení hodnoty 1 446 mil. EUR (graf 20). V důsledku oslabení cizích měn vůči euru na kurzy nižší, než jsou jejich pořizovací ceny, dosáhly nerealizované kurzové ztráty 1 316 mil. EUR. Zejména u japonského jenu došlo k meziročnímu oslabení o 13 % což vedlo k snížení držeb v této měně ve výši 1 229 mil EUR. Rovněž došlo k nerealizovaným ztrátám ze změn cen ve výši 130 mil. EUR, a to v důsledku poklesu tržní hodnoty řady cenných papírů držených především v portfoliu vlastních zdrojů a japonských jenů.

Graf 20

Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic

(mil. EUR)

Celkové provozní náklady ECB včetně odpisů a nákladů na bankovky se snížily o 42 mil. EUR na 1 428 mil. EUR (graf 21). Důvodem jsou z větší části nižší osobní náklady související s požitky po skončení pracovního poměru a dalšími dlouhodobými požitky, a to především v důsledku toho, že v roce 2024 byla upravena pravidla penzijních plánů ECB a související jednorázové náklady byly zaúčtovány v plné výši ve výkazu zisku a ztráty za uvedený rok.

Náklady spojené s bankovním dohledem jsou plně pokryty poplatky vyměřovanými každoročně dohlíženým subjektům. Na základě skutečných nákladů vzniklých ECB při plnění úkolů bankovního dohledu činily výnosy z poplatků za dohled za rok 2025 celkem 690 mil. EUR.^[27]

Graf 21

Provozní náklady a výnosy z poplatků za dohled

(mil. EUR)

1.4 Řízení rizik

Řízení rizik je jednou z velmi důležitých součástí činnosti ECB a je prováděno prostřednictvím nepřetržitého procesu i) identifikace a hodnocení rizik, ii) přezkumu strategie a zásad řízení rizik, iii) zavádění opatření na zmírňování rizik a iv) sledování a vykazování rizik. Všechny tyto činnosti jsou podporovány účinnými metodikami, postupy a systémy (obrázek 2).

Obrázek 2

Cyklus řízení rizik

Na tato rizika, jejich zdroje a příslušné rámce kontroly rizik se zaměřují následující části.

1.4.1 Finanční rizika

Výkonná rada navrhuje zásady a postupy zajišťující odpovídající úroveň ochrany před finančními riziky, kterým je ECB vystavena. Výbor pro řízení rizik (RMC), který sestává z odborníků z centrálních bank Eurosystému, přispívá ke sledování, měření a vykazování finančních rizik souvisejících s rozvahou Eurosystému a definuje a přezkoumává související metodiky a rámce. Tímto způsobem RMC pomáhá rozhodovacím orgánům zajistit odpovídající úroveň ochrany Eurosystému.

Finanční rizika vyplývají z činností ECB a souvisejících expozic. Rámce kontroly rizik a limity, které ECB používá k řízení svého rizikového profilu, se liší podle druhů operací a odrážejí jak cíle politik nebo investiční cíle různých portfolií, tak charakteristické znaky rizik podkladových aktiv.

ECB při sledování a hodnocení rizik používá řadu postupů pro odhad rizik, které vypracovali její odborníci. Tyto postupy vycházejí ze společného rámce simulace tržních a úvěrových rizik. Základní koncepce, postupy a předpoklady modelování rizik, na nichž jsou opatření k řízení rizik založena, vycházejí z oborových standardů a dostupných tržních údajů. Rizika jsou běžně kvantifikována za použití ukazatele „expected shortfall“ (ES) odhadovaného při 99% hladině významnosti v jednoletém horizontu.^[28] K výpočtu rizik se používají dva přístupy: i) účetní přístup, který se zaměřuje na výkaz zisků a ztrát ECB, při němž ztráty jsou nejprve absorbovány použitelnými účty přecenění; a ii) finanční přístup, který se zaměřuje na dopad finančních ztrát na celkový čistý vlastní kapitál ECB a při výpočtu odhadu rizik nepovažuje účty přecenění za rezervu. ECB provádí výpočet také dalších rizikových ukazatelů na různých hladinách významnosti, citlivostní analýzy a analýzy zátěžových scénářů a vyhodnocuje dlouhodobější projekce expozic a výnosů s cílem udržovat komplexní obraz rizik.^[29]

Celková rizika, kterým je ECB vystavena, se během roku snížila jen mírně. Na konci roku 2025 dosahovala celková finanční rizika rozvahy ECB podle ukazatele ES při 99% hladině významnosti v jednoletém horizontu podle účetního přístupu 15,2 mld. EUR, což bylo mírně nižší než odhad rizik na konci roku 2024 (graf 22). Pokles rizika způsoben poklesem objemu cenných papírů veřejného sektoru v rámci programů APP a PEPP v držení ECB byl do značné míry vyrovnán zvýšenými riziky spojenými s devizovými rezervami ECB a jejím portfoliem vlastních zdrojů v eurech.

Graf 22

Celková finanční rizika (99% ES, účetní přístup)

(mld. EUR)

Úvěrové riziko vyplývá z měnověpolitických portfolií ECB, jejího portfolia vlastních zdrojů v eurech a z jejích devizových rezerv. Dluhové cenné papíry držené pro účely měnové politiky jsou oceňovány v zůstatkové hodnotě zohledňující snížení hodnoty, a nedojde-li k jejich prodeji, nepodléhají tedy změnám cen spojeným se změnou ratingového stupně. Stále však podléhají riziku úvěrového selhání. Vlastní zdroje v eurech a devizové rezervy jsou oceňovány v tržních cenách a jako takové podléhají riziku změny ratingového stupně a riziku úvěrového selhání. Úvěrové riziko se v důsledku poklesu cenných papírů držených pro účely měnové politiky oproti roku 2024 snížilo.

Úvěrové riziko zmírňuje především uplatňování kritérií způsobilosti, podrobných analýz a limitů, které se mezi portfolii liší.

Měnové riziko a komoditní riziko vyplývají z devizových rezerv a zlata v držení ECB. Měnové riziko se oproti roku 2024 zvýšilo.

Vzhledem k úloze těchto aktiv v měnové politice se ECB proti souvisejícímu měnovému a komoditnímu riziku nezajišťuje. Namísto toho se rizika zmírňují existencí účtů přecenění a diverzifikací mezi více měn a zlato.

Malý podíl portfolia vlastních zdrojů ECB v eurech je investován do burzovně obchodovaných fondů (ETF), které sledují referenční hodnoty navázané na Pařížskou dohodu, čímž vzniká akciové riziko.

Vzhledem k malé alokaci je akciové riziko ECB spíš okrajové. Je zmírňováno diverzifikací a použitelnými účty přecenění.

Devizová rezerva ECB a její portfolio vlastních zdrojů v eurech jsou investovány především do cenných papírů s pevným výnosem a podléhají tržnímu úrokovému riziku, neboť jsou oceňovány v tržních cenách. Téměř polovina devizových rezerv ECB je investována do aktiv s relativně krátkými dobami splatnosti (viz graf 7 v části 1.3.1 „rozvaha“), zatímco aktiva v portfoliu vlastních zdrojů mají doby splatnosti zpravidla delší (viz graf 9 v části 1.3.1 „rozvaha“). Úrokové riziko portfolia vlastních zdrojů ECB, měřené metodou zaúčtování, se oproti roku 2024 zvýšilo.

Tržní úrokové riziko ECB je zmírňováno prostřednictvím pravidel alokace aktiv a účtů přecenění.

ECB je vystavena také úrokovému riziku v důsledku nesouladu mezi úrokovou sazbou získanou za svá aktiva a úrokovou sazbou, kterou platí za své závazky, což má dopad na její čistý úrokový výnos. Toto riziko není přímo spojeno s žádným konkrétním portfoliem, ale souvisí se strukturou rozvahy ECB jako celku, a zejména s existencí nesouladu mezi dobami splatnosti a výnosy aktiv a závazků. Úrokové riziko se v roce 2025 snížilo, což odráží pokles pasiv ECB, který následoval po snížení objemu cenných papírů držených v rámci programů APP a PEPP. Kromě toho, že je toto riziko v jednoletém horizontu měřeno v rámci ukazatele ES při 99% hladině významnosti, je také sledováno prostřednictvím projekcí ziskovosti ECB ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Tento druh rizika je řízen prostřednictvím pravidel alokace aktiv a je dále zmírňován existencí neúročených závazků v rozvaze ECB.

Naplnění úrokového rizika vedlo od roku 2022 ke ztrátám, přičemž ECB vznikly čisté úrokové náklady i v roce 2025. Čisté úrokové náklady byly ve srovnání s předchozími dvěma roky výrazně nižší, a to především v důsledku klesající úrokové sazby vkladové facility (DFR), která je od 1. ledna 2025 základní sazbou úročení na straně pasiv. I když se očekává, že ECB začne v blízké budoucnosti zaznamenávat čistý úrokový výnos, nelze vyloučit možnost dalších úrokových ztrát v následujících letech, vzhledem k výše uvedenému nesouladu mezi dobami splatnosti a výnosy aktiv a pasiv.

Rizika spojená se změnou klimatu jsou postupně začleňována do rámce ECB pro řízení rizik. V roce 2022 Eurosystém provedl první klimatický zátěžový test rozvahy Eurosystému, který umožnil předběžný odhad dopadu tohoto rizika na rozvahu ECB.^[30] V roce 2024 pak byl proveden dodatečný klimatický zátěžový test a další takové testy budou probíhat rovněž v následujících letech.^[31]

1.4.2 Operační riziko

Řízení operačního rizika (ORM) je nedílnou součástí struktury správy a procesů řízení ECB.^[32] Za politiku a rámec ECB v oblasti ORM odpovídá Výkonná rada, která je schvaluje, a Výbor pro operační rizika pomáhá Výkonné radě v plnění její funkce dohledu nad řízením operačních rizik.^[33]

Hlavním cílem rámce ORM v ECB je přispívat k tomu, aby ECB plnila své úkoly a cíle, a chránit její pověst a aktiva před ztrátou, zneužitím a poškozením. Podle rámce ORM je každá organizační složka odpovědná za zjišťování a vyhodnocování svých provozních rizik, mimořádných událostí a kontrolních mechanismů a za jejich řešení, vykazování a sledování. V této souvislosti poskytuje doporučení týkající se strategií řešení rizik a postupů akceptace rizik politika ECB zabývající se tolerancí rizik. Navazuje na matici rizik 5x5 vycházející z klasifikačních stupnic dopadu a pravděpodobnosti rizik při použití kvantitativních a kvalitativních kritérií.

Prostředí, v němž ECB působí, je vystaveno stále komplexnějším a vzájemně provázanějším hrozbám, včetně geopolitických rizik, kybernetických bezpečnostních hrozeb a výzev v oblasti udržitelnosti. S běžnou činností ECB je spojena celá řada operačních rizik. Hlavním zdrojem obav pro ECB je široká škála nefinančních rizik v důsledku lidského, systémového a procesního faktoru, vztahů s třetími stranami či vnějších událostí. ECB tedy zavedla procesy s cílem usnadnit průběžné a účinné řízení svých operačních rizik a integrovat informace o rizicích do rozhodovacího procesu. ECB se navíc nadále zaměřuje na zvyšování své odolnosti a na rizika a možnosti pohlíží komplexně z ucelené perspektivy včetně aspektů udržitelnosti. Byly zavedeny struktury pro reakci na krizi a pohotovostní plány, aby zajišťovaly kontinuitu zásadních funkcí v případě jakéhokoli narušení či krize.

1.4.3 Riziko jednání v rozporu s pravidly

ECB ustavila specializovanou kancelář pro compliance, správu a řízení jako jednu z klíčových organizačních složek pro řízení rizika, aby posílila rámec správy a řízení ECB s cílem řešit riziko jednání v rozporu s pravidly.^[34] Jejím účelem je napomáhat Výkonné radě při ochraně integrity a dobrého jména ECB, prosazování etických norem jednání a posilování odpovědnosti a transparentnosti ECB. Nezávislý Etický výbor poskytuje poradenství a pokyny vysoce postaveným úředníkům ECB, pokud jde o integritu a jednání v rozporu s pravidly, a podporuje Radu guvernérů v náležitém a soudržném řízení rizik na výkonné úrovni. Na úrovni Eurosystému a jednotného mechanismu dohledu usiluje Výbor pro etiku a compliance o dosažení soudržného provádění rámců jednání pro národní centrální banky a vnitrostátní příslušné orgány.

2 Účetní výkazy ECB

2.1 Rozvaha k 31. prosinci 2025

2.2 Výkaz zisku a ztráty za rok končící 31. prosince 2025

Frankfurt nad Mohanem 17. února 2026
Evropská centrální banka

Christine Lagarde
prezidentka

2.3 Účetní pravidla

Forma a prezentace účetních výkazů

Účetní výkazy ECB byly sestaveny v souladu s následujícími účetními pravidly^[35], která podle názoru Rady guvernérů ECB věrně zobrazují účetní výkazy a zároveň odrážejí charakter činností centrální banky.

Účetní zásady

Uplatňují se následující účetní zásady: ekonomická realita a transparentnost, obezřetnost, významnost, konzistentnost a srovnatelnost, zásada nepřetržitého trvání subjektu, časové rozlišení a vykazování událostí po rozvahovém dni.

Vykazování aktiv a pasiv

Aktiva nebo závazky se v rozvaze vykazují pouze tehdy, pokud je pravděpodobné, že do ECB nebo z ECB poplyne budoucí ekonomický prospěch související s položkou aktiva nebo závazku, pokud na ECB byla převedena v podstatě všechna související rizika a přínosy a pořizovací cenu nebo hodnotu aktiva nebo výši povinnosti lze spolehlivě ocenit.

Základy účtování

Účty jsou sestavovány na základě historických cen, které jsou upraveny tak, aby zohledňovaly tržní ocenění obchodovatelných cenných papírů (s výjimkou dluhových cenných papírů v současnosti držených pro účely měnové politiky), zlata a všech dalších rozvahových a podrozvahových aktiv a pasiv v cizí měně.

Transakce s finančními aktivy a pasivy jsou na účtech zaúčtovány k datu vypořádání těchto transakcí.

S výjimkou spotových transakcí s cennými papíry jsou transakce s finančními nástroji v cizí měně zaúčtovány na podrozvahových účtech k datu obchodu. K datu vypořádání se podrozvahové položky odúčtují a transakce jsou vykázány v rozvaze. Prodej a nákup cizí měny ovlivňuje čistou pozici v cizí měně k datu obchodu a realizované výsledky prodeje se vypočítávají rovněž k datu obchodu. Naběhlý úrok, prémie a diskonty související s finančními nástroji v cizí měně se vypočítávají a účtují denně. Tyto položky také ovlivňují denní změny pozice v cizí měně.

Zlato, aktiva a pasiva v cizí měně

Aktiva a pasiva v cizí měně jsou přepočtena na eura v kurzu platném v rozvahový den. Výnosy a náklady jsou přepočteny za použití směnného kurzu platného v době zaúčtování. Přecenění devizových aktiv a pasiv včetně rozvahových i podrozvahových nástrojů probíhá pro každou měnu zvlášť.

Přecenění aktiv a pasiv v cizí měně na tržní ceny se provádí odděleně od přecenění odvozeného od směnného kurzu.

Zlato je oceňováno v tržní ceně platné v rozvahový den. U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění, ale účtuje se podle jedné ceny zlata založené na ceně unce ryzího zlata v eurech odvozené pro rok končící 31. prosince 2025 ze směnného kurzu eura vůči americkému dolaru k 31. prosinci 2025.

Zvláštní práva čerpání (SDR) jsou definována na základě koše měn a hodnota SDR je vypočtena jako vážený součet směnných kurzů pěti hlavních měn (americký dolar, euro, čínské renminbi, japonský jen a libra šterlinků) vůči euru. SDR v držení ECB byla přepočtena na euro za použití směnného kurzu eura vůči SDR k 31. prosinci 2025.

Cenné papíry

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky
Dluhové cenné papíry v současné době držené pro účely měnové politiky jsou účtovány zůstatkovou hodnotou s uvážením snížení hodnoty.

Ostatní cenné papíry
Obchodovatelné cenné papíry (s výjimkou dluhových cenných papírů držených v současné době pro účely měnové politiky) a podobná aktiva jsou oceňovány zvlášť pro každý cenný papír za použití střední tržní ceny nebo na základě příslušných výnosových křivek platných k rozvahovému dni. Opce integrované v cenných papírech nejsou pro účely ocenění odděleny. Pro rok končící 31. prosince 2025 byly použity střední tržní ceny platné 30. prosince 2025.

Obchodovatelné investiční fondy se přeceňují na čistém základě na úrovni fondu za použití čisté hodnoty aktiv. Nerealizované zisky a ztráty v jednotlivých investičních fondech se vzájemně nezapočítávají.

Nelikvidní kapitálové podíly a ostatní kapitálové nástroje držené jako stálé investice jsou oceňovány pořizovací cenou zohledňující snížení hodnoty.

Vykazování výnosů

Výnosy a náklady se vykazují v období, kdy byly realizovány nebo kdy vznikly.^[36] Realizované zisky a ztráty z prodeje deviz, zlata a cenných papírů se zachycují ve výkazu zisku a ztráty a vypočítávají se odkazem na průměrné pořizovací náklady příslušného aktiva.

Nerealizované zisky se nevykazují jako výnosy, ale převádějí se přímo na účet přecenění.

Nerealizované ztráty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty, pokud na konci roku převyšují zisky z předešlého přecenění akumulované na příslušném účtu přecenění. Tyto nerealizované ztráty z libovolného cenného papíru či měny nebo zlata se nezapočítávají vůči nerealizovaným ziskům z ostatních cenných papírů, měn nebo zlata. V případě těchto nerealizovaných ztrát z jakékoli položky vykazované ve výkazu zisku a ztráty se průměrná pořizovací cena této položky sníží na směnný kurz nebo tržní cenu na konci roku.

Ztráty ze snížení hodnoty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty a v následujících letech se odúčtují pouze v případě, pokud snížení hodnoty klesne a pokles lze připsat pozorovatelné události, jež proběhla poté, co bylo snížení hodnoty zaúčtováno poprvé.

Prémie nebo diskonty z cenných papírů se amortizují během zbytkové smluvní splatnosti těchto cenných papírů.

Reverzní transakce

Reverzní transakce jsou operace, při kterých ECB nakupuje nebo prodává aktiva na základě dohody o zpětném odkupu.

V rámci dohody o zpětném odkupu jsou cenné papíry prodány za hotovost a současně je uzavřena dohoda o jejich zpětném odkupu od protistrany za dohodnutou cenu k určitému datu v budoucnu. Dohody o zpětném odkupu jsou v rozvaze vykazovány na straně pasiv jako zajištěné vklady. Cenné papíry prodané na základě těchto dohod jsou ponechány v rozvaze ECB.

V rámci reverzní dohody o zpětném odkupu jsou cenné papíry nakupovány za hotovost a současně je uzavřena dohoda o jejich zpětném prodeji protistraně za dohodnutou cenu k určitému datu v budoucnu. Reverzní dohody o zpětném odkupu jsou v rozvaze vykazovány na straně aktiv jako zajištěné úvěry, ale nejsou zahrnuty do cenných papírů v držení ECB.

Reverzní transakce (včetně zápůjček cenných papírů) provedené v rámci programu nabízeného specializovanými institucemi se vykazují v rozvaze pouze tehdy, když je poskytnuto zajištění ve formě hotovosti a tato hotovost zůstává neinvestována.

Podrozvahové nástroje

Měnové nástroje, a to devizové forwardové transakce, forwardové části devizových swapů a ostatní měnové nástroje zahrnující směnu jedné měny za druhou k budoucímu datu, se pro výpočet průměrných nákladů a kurzových zisků a ztrát zahrnují do pozice cizí měna netto.

Úrokové nástroje se přeceňují jednotlivě. Denní změny variační marže otevřených úrokových futures se zachycují ve výkazu zisku a ztráty.

Ocenění forwardových transakcí s cennými papíry se provádí na základě obecně uznávaných metod oceňování, které vycházejí z pozorovatelných tržních cen a kurzů a diskontních faktorů od data vypořádání do data ocenění.

Dlouhodobá aktiva

Dlouhodobá aktiva, včetně nehmotného majetku, ale vyjma pozemků a uměleckých děl, se oceňují pořizovací cenou sníženou o odpisy. Pozemky a umělecká díla jsou oceňovány pořizovací cenou. Hlavní budova ECB je oceňována pořizovací cenou sníženou o odpisy a podléhající znehodnocení. Pro odpisy hlavní budovy ECB jsou náklady přiřazeny k odpovídajícím položkám aktiv, které jsou odpisovány na základě předpokládané doby jejich použitelnosti. Odpisy jsou uplatňovány rovnoměrně po dobu předpokládané použitelnosti aktiva od čtvrtletí, které následuje poté, co je aktivum připraveno k užívání. Očekávaná doba použitelnosti hlavních skupin aktiv je následující:

Doba odpisování kapitalizovaných nákladů na modernizaci budov byla u stávajících pronajatých objektů ECB upravena tak, aby zohlednila události, které mají vliv na očekávanou dobu použitelnosti příslušných aktiv.

ECB provádí roční test na snížení hodnoty své hlavní budovy a aktiv z práv k užívání v souvislosti s administrativními budovami (viz „nájmy“ níže). Pokud je zjištěn ukazatel snížení hodnoty vyhodnocující, že hodnota aktiva by mohla být snížena, provede se odhad zpětně získatelné částky. Ztráta ze snížení hodnoty je zaúčtována ve výkazu zisku a ztráty, pokud je zpětně získatelná částka nižší než čistá účetní hodnota.

Dlouhodobá aktiva s pořizovací cenou menší než 10 000 EUR se odepíší v roce pořízení.

Dlouhodobá aktiva, která splňují kritéria kapitalizace, avšak stále nejsou dokončená, jsou vykázána pod „nedokončenými aktivy“. Související náklady se převedou do příslušných tříd dlouhodobých aktiv, jakmile jsou tato aktiva připravena k užívání.

Nájmy

ECB působí jako nájemce, stejně jako podnajímatel.

ECB jako nájemce
Pokud jde o všechny nájmy, ve kterých je ECB nájemcem a jež zahrnují hmotné aktivum, se související aktivum z práva k užívání a závazek z nájmu zachycují v rozvaze ke dni zahájení nájmu, tj. jakmile je aktivum připraveno k užívání, a zahrnují se do příslušných tříd dlouhodobých aktiv „hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva“ a „ostatní“ (závazky). Pokud nájmy splňují kritéria kapitalizace, ale výstavba nebo úprava dotčeného aktiva stále probíhá, vykazují se náklady vzniklé před datem zahájení nájmu pod „nedokončenými aktivy“.

Aktiva z práva k užívání se oceňují pořizovací cenou sníženou o odpisy. Dále aktiva z práva k užívání související s administrativními budovami podléhají uvážení snížení hodnoty (pro více informací o ročním testu na snížení hodnoty viz „dlouhodobá aktiva“ výše). Odpisy jsou uplatňovány rovnoměrně od data zahájení nájmu buď do konce doby použitelnosti aktiva z práva k užívání, nebo do konce doby nájmu, podle toho, co nastane dříve.

Závazek z nájmu je nejprve oceněn stávající hodnotou budoucích plateb nájemného (zahrnujících pouze složky nájemného) a diskontován za použití zvýšené výpůjční sazby ECB. Následně je závazek z nájmu účtován zůstatkovou hodnotou za použití metody efektivní úrokové míry. Související úrokové náklady se vykazují v položce „úrokové náklady“ ve výkazu zisku a ztráty. Dojde-li ke změně budoucích plateb nájemného z důvodu změny některého indexu nebo jiné změny stávající smlouvy, závazek z nájmu se přepočítá. Výsledkem takového přepočtu je odpovídající úprava účetní hodnoty aktiva z práva k užívání.

Krátkodobé nájmy s dobou trvání do 12 měsíců včetně a nájmy aktiv o nízké hodnotě pod 10 000 EUR (konzistentně s horním limitem pro vykazování dlouhodobých aktiv) se zachycují ve výkazu zisku a ztráty.

ECB jako podnajímatel
U všech nájmů, ve kterých je ECB podnajímatelem, poskytuje ECB třetím stranám právo užívat podkladové aktivum (nebo jeho část), zatímco nájemní smlouva mezi původním pronajímatelem a ECB (hlavní nájemní smlouva) zůstává v platnosti. Podnájem je klasifikován jako finanční nebo operativní leasing^[37] odkazem na aktivum z práva k užívání vznikající na základě hlavního pronájmu, a nikoli odkazem na podkladové aktivum.

Podnájmy, u nichž je ECB podnájemcem, se klasifikují jako finanční leasing. V případě těchto nájmů ECB vyjme z položky „hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva“ aktivum z práva k užívání související s hlavním nájmem (nebo jeho částí), které je převedeno na podnájemce, a vykáže pohledávku z podnájmu pod položkou „ostatní“ (aktiva). Závazek z nájmu týkající se hlavní nájemní smlouvy zůstává tímto podnájmem nedotčen.

K datu zahájení nájmu je pohledávka z podnájmu prvotně oceněna současnou hodnotou budoucích nájemních plateb, které vzniknou ECB, a diskontována pomocí diskontní sazby použité pro hlavní nájemní smlouvu. Následně je pohledávka z podnájmu účtována zůstatkovou hodnotou za použití metody efektivní úrokové míry. Související úrokové náklady se vykazují v položce „úrokový výnos“ ve výkazu zisku a ztráty.

Požitky po skončení pracovního poměru a ostatní dlouhodobé požitky

Přehled podmínek
ECB pro své zaměstnance a členy Výkonné rady a dále pro členy Rady dohledu, které ECB zaměstnává, provozuje plány definovaných požitků.

Penzijní plán zaměstnanců je financován aktivy z fondu dlouhodobých zaměstnaneckých požitků. Zahrnuje pilíř definovaných požitků a pilíř definovaných příspěvků. Jak ECB, tak zaměstnanci povinně přispívají do pilíře definovaných požitků tohoto plánu. Zaměstnanci mohou do pilíře definovaných příspěvků odvádět dodatečné dobrovolné příspěvky. Při odchodu do důchodu mohou zaměstnanci převést kumulovanou hodnotu svého účtu definovaných příspěvků na dodatečnou anuitu.^[38]

V případě členů Výkonné rady a členů Rady dohledu zaměstnaných ECB jsou požitky po skončení pracovního poměru a ostatní dlouhodobé požitky (včetně penzí) kryty na základě nefinancovaných opatření. Pokud jde o zaměstnance, jsou požitky po skončení pracovního poměru a ostatní dlouhodobé požitky (s výjimkou penzí) kryty na základě nefinancovaných opatření.

Čistý závazek z definovaných požitků
Závazek, který se v souvislosti s plány definovaných požitků včetně ostatních dlouhodobých požitků vykazuje v rozvaze v položce „ostatní“ (závazky), se rovná současné hodnotě závazného příslibu z definovaných požitků k rozvahovému dni po odečtení reálné hodnoty aktiv plánu.

Současnou hodnotu závazného příslibu z definovaných požitků vypočítávají každý rok nezávislí pojistní matematici pomocí tzv. přírůstkové metody („projected unit credit method“). Určuje se diskontováním odhadovaných budoucích peněžních toků za použití sazby vycházející z tržního výnosu k rozvahovému dni dosaženého velmi kvalitními podnikovými dluhopisy, které jsou denominovány v eurech a mají obdobné lhůty splatnosti jako související závazek.

Pojistněmatematické zisky nebo ztráty mohou vznikat při úpravách na základě zkušeností (když se skutečné výsledky liší od dřívějších pojistněmatematických předpokladů) a při změnách předpokladů pro pojistněmatematické výpočty.

Čistý náklad na definované požitky
Čistý náklad na definované požitky se dělí na prvky vykázané ve výkazu zisku a ztráty a na přecenění požitků po skončení pracovního poměru vykázané v rozvaze v položce „účty přecenění“.

Čistá částka, která se zúčtuje ve výkazu zisku a ztráty, obsahuje:

1. náklady na běžnou službu související s definovanými požitky za běžný rok,
2. případné náklady na minulou službu související s definovanými požitky vyplývající ze změny plánu,
3. čistý úrokový náklad čistého závazku z definovaných požitků vypočtený pomocí diskontní sazby,
4. přecenění ostatních dlouhodobých požitků.

Čistá částka uvedená pod „účty přecenění“ zahrnuje následující položky:

1. pojistněmatematické zisky a ztráty představující požitky po skončení pracovního poměru,
2. skutečný výnos z aktiv plánu, s výjimkou částek zahrnutých do čistého úroku z čistého závazku z definovaných požitků.

Tyto částky každoročně stanovují nezávislí pojistní matematici.

Zůstatky uvnitř ESCB / uvnitř Eurosystému

Zůstatky uvnitř ESCB vznikají v první řadě z přeshraničních plateb v rámci Evropské unie (EU), které jsou vypořádávány v eurech v penězích centrální banky. Tyto transakce jsou povětšinou iniciované soukromými subjekty (např. úvěrovými institucemi, podniky a fyzickými osobami). Transakce se vypořádávají v systému TARGET – Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer system – a jsou zachyceny jako dvoustranné zůstatky na účtech TARGET centrálních bank zemí EU. Vliv na tyto účty mají rovněž platby prováděné ECB a národními centrálními bankami (NCB). Veškeré úhrady jsou automaticky agregovány a upraveny tak, aby tvořily vždy jedinou pozici vůči ECB za každou NCB. Tyto pozice v účetnictví ECB představují čistou pohledávku nebo závazek jednotlivých NCB vůči zbytku Evropského systému centrálních bank (ESCB). Pohyby na účtech systému TARGET se promítají do účetních záznamů ECB a národních centrálních bank denně.

Zůstatky uvnitř Eurosystému vedené u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí eurozóny a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET, se v rozvaze ECB vykazují jako jedna čistá aktivní nebo pasivní pozice pod položkami „pohledávky související s TARGET (netto)“, nebo „závazky související se systémem TARGET (netto)“. Zůstatky uvnitř ESCB vedené u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí mimo eurozónu a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET, jsou vykázány pod položkou „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“.^[39]

Zůstatky uvnitř Eurosystému z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému jsou uvedeny jako jedno čisté aktivum pod položkou „pohledávky z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“ (viz „bankovky v oběhu“ níže).

Zůstatky uvnitř Eurosystému vzniklé z převodu devizových rezerv na ECB národními centrálními bankami při vstupu do Eurosystému jsou vedeny v eurech a vykazovány pod položkou „závazky z převodu devizových rezerv“.

Ostatní zůstatky v eurech uvnitř Eurosystému (např. prozatímní rozdělení případného zisku ECB národním centrálním bankám) jsou vykázány v rozvaze ECB jako jedna čistá aktivní nebo pasivní pozice pod položkami „ostatní pohledávky v rámci Eurosystému (netto)“, nebo „ostatní závazky v rámci Eurosystému (netto)“.

Bankovky v oběhu

Eurobankovky vydávají ECB a národní centrální banky zemí eurozóny, které společně tvoří Eurosystém.^[40] Celková hodnota eurobankovek v oběhu je rozdělována mezi centrální banky Eurosystému vždy v poslední pracovní den v měsíci podle klíče pro přidělování bankovek.^[41]

ECB je přidělen podíl o objemu 8 % celkové hodnoty eurobankovek v oběhu, který je vykazován v rozvaze v pasivech pod položkou „bankovky v oběhu“. Podíl ECB na celkovém objemu eurobankovek v oběhu je kryt pohledávkami za národními centrálními bankami. Tyto pohledávky, které jsou úročeny,^[42] jsou vykazovány v „pohledávkách z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“ (viz „zůstatky uvnitř ESCB / uvnitř Eurosystému“ výše). Úrokový výnos z těchto pohledávek je ve výkazu zisku a ztráty zahrnut do „úrokových výnosů“.

Rezerva ke krytí finančních rizik

Rada guvernérů může rozhodnout, že výnos ECB nebo jeho část převede do rezervy ke krytí finančních rizik. Tuto rezervu lze použít v rozsahu, který Rada guvernérů považuje za nezbytný na vyrovnání ztrát, které vznikají v důsledku expozice vůči finančním rizikům. Výše rezervy ke krytí finančních rizik a její opodstatněnost se každoročně posuzuje podle toho, jak ECB vyhodnotí svou expozici vůči těmto rizikům, přičemž se zohlední řada faktorů, pokud není její výše nulová a současně ECB neměla výnosy, které by mohly být do rezervy převedeny.^[43]

Prozatímní rozdělení zisku

Částka, která se rovná součtu výnosů ECB z eurobankovek v oběhu a výnosů z dluhových cenných papírů držených pro účely měnové politiky zakoupených v rámci i) programu pro trhy s cennými papíry, ii) třetího programu nákupu krytých dluhopisů, iii) programu nákupu cenných papírů krytých aktivy, iv) programu nákupu aktiv veřejného sektoru a v) nouzového pandemického programu nákupu aktiv se rozdělí v lednu následujícího roku prostřednictvím prozatímního rozdělení zisku, nerozhodne-li Rada guvernérů jinak.^[44] Toto rozhodnutí Rada guvernérů přijme, pokud na základě odůvodněného odhadu vypracovaného Výkonnou radou očekává, že ECB vykáže úhrnnou roční ztrátu nebo vytvoří roční zisk, který je nižší než tento výnos. Rada guvernérů může rovněž rozhodnout, že tento výnos nebo jeho část převede do rezervy ke krytí finančních rizik (viz „Rezerva ke krytí finančních rizik“ výše).

Dále může Rada guvernérů rozhodnout, že sníží objem výnosu z eurobankovek v oběhu k rozdělení v lednu o částku nákladů vzniklých ECB v souvislosti s emisí a zpracováním eurobankovek.

Události po rozvahovém dni

Hodnota aktiv a pasiv je upravena o události, které nastaly mezi datem roční rozvahy a dnem, kdy Výkonná rada poskytla souhlas s předložením účetních výkazů ECB Radě guvernérů ke schválení, pokud tyto události významně ovlivňují stav aktiv a pasiv k rozvahovému dni.

Důležité události po rozvahovém dni, které neovlivňují stav aktiv a pasiv k rozvahovému dni, jsou zveřejněny v poznámkách.

Změny účetních pravidel

V roce 2025 nedošlo v účetních pravidlech uplatňovaných ECB k žádným změnám.

Ostatní

Dne 13. března 2024 Rada guvernérů rozhodla o zavedení změn provozního rámce pro provádění měnové politiky.^[45] V téže souvislosti Rada guvernérů také rozhodla, že od 1. ledna 2025 se úroková sazba uplatňovaná na vkladovou facilitu Eurosystému stane základem pro úročení i) pohledávek z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému, ii) zůstatků v systému TARGET splatných národními centrálními bankami / národním centrálním bankám a iii) závazků z převodu devizových rezerv. Do konce roku 2024 byla základem pro toto úročení úroková sazba, kterou Eurosystém používal při svých nabídkových řízeních na hlavní refinanční operace.

Jmenování externího auditora

Podle článku 27 statutu ESCB a na základě doporučení Rady guvernérů schválila Rada Evropské unie jmenování společnosti Forvis Mazars GmbH & Co. KG Wirtschaftsprüfungsgesellschaft Steuerberatungsgesellschaft, Hamburg (Spolková republika Německo) externím auditorem ECB na dobu pěti let do konce účetního roku 2029. Toto pětileté období lze prodloužit až o dva další účetní roky.

2.4 Poznámky k rozvaze

Poznámka č. 1 – Zlato a pohledávky ve zlatě

Zlato v držení ECB:

Zvýšení eurové hodnoty zlata v držení ECB bylo vyvoláno růstem eurové tržní ceny zlata (viz „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 14 „účty přecenění“).

Poznámka č. 2 – Pohledávky v cizí měně za nerezidenty a rezidenty eurozóny

Poznámka č. 2.1 – Pohledávky za MMF

Tato položka představuje zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights – SDR) v držbě ECB a k 31. prosinci 2025 dosahovala jejich hodnota 1 772 mil. EUR (2 227 mil. EUR v roce 2024). Tato držená aktiva vyplývají z dohody s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o dobrovolném obchodování, pokud jde o prodej a nákup, podle níž je MMF oprávněn organizovat za ECB prodeje nebo koupě SDR vůči euru se stanoveným maximálním a minimálním drženým objemem. Pro účely účtování se k SDR přistupuje jako k cizí měně (viz „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“). Objem SDR v držbě ECB v roce 2025 poklesl především v důsledku transakcí, které se uskutečnily v souvislosti s výše zmíněnou dohodou o dobrovolném obchodování. Navíc oslabení SDR vůči euru během roku 2025 přispělo k snížení eurové hodnoty těchto aktiv.

Poznámka č. 2.2 – Zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva a pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

Tyto dvě položky zahrnují zůstatky u bank, půjčky v cizí měně a investice do cenných papírů v amerických dolarech, japonských jenech a čínských renminbi.

Složení této položky je uvedeno níže:

Celková hodnota těchto položek se v roce 2025 snížila zejména v důsledku oslabení jak amerického dolaru, tak japonského jenu vůči euru. Tento pokles byl částečně vyrovnán především výnosy z portfolia v amerických dolarech dosaženými během roku.

Objem čistých devizových rezerv^[46]:

Během prvního čtvrtletí roku 2025 prodala ECB malou část svých devizových rezerv v amerických dolarech a výnosy v japonských jenech plně reinvestovala. Jednalo se o součást standardního vyvážení složení jejích devizových rezerv, aby bylo dosaženo souladu s cílovou alokací.

V roce 2025 neproběhly žádné devizové intervence.

Poznámka č. 3 – Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

K 31. prosinci 2025 obsahovala tato položka zůstatky na běžných účtech rezidentů eurozóny ve výši 1 mil. EUR (2 mil. EUR v roce 2024).

Poznámka č. 4 – Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

Poznámka č. 4.1 – Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

K 31. prosinci 2025 obsahovala tato položka dluhové cenné papíry, které ECB nabyla v rámci programu pro trhy s cennými papíry (SMP), třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3), programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) a nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP).

V roce 2025 se portfolio programu nákupu aktiv^[47] a portfolio nouzového pandemického programu nákupu aktiv^[48] přiměřeným a předvídatelným tempem nadále zmenšovaly, neboť Eurosystém již dále neinvestoval jistiny ze splatných cenných papírů.

Dluhové cenné papíry nakoupené v rámci těchto programů ECB jsou účtovány v naběhlé hodnotě s uvážením snížení hodnoty (viz „cenné papíry“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Zůstatková hodnota dluhových cenných papírů v držení ECB a jejich tržní hodnota^[49] (která není zachycena v rozvaze ani ve výkazu zisku a ztráty a uvádí se pouze pro účely srovnání) je následující:

Zůstatková hodnota dluhových cenných papírů v držení ECB se v průběhu roku změnila následujícím způsobem:

Rada guvernérů pravidelně vyhodnocuje finanční rizika spojená s cennými papíry drženými v rámci těchto programů.

V této souvislosti se každoročně provádějí testy na snížení hodnoty s využitím údajů ke konci roku a schvaluje je Rada guvernérů. Při těchto testech se ukazatele snížení hodnoty posuzují pro každý program samostatně. Jsou-li zaznamenány ukazatele snížení hodnoty, provádí se další analýza s cílem potvrdit, že se snížení hodnoty nedotklo peněžních toků podkladových cenných papírů. Na základě výsledků testů na snížení hodnoty provedených v tomto roce nevykázala ECB u dluhových cenných papírů držených v měnověpolitických portfoliích za rok 2025 žádné ztráty.

Zůstatková hodnota^[50] cenných papírů držených Eurosystémem:

Poznámka č. 5 – Pohledávky uvnitř Eurosystému

Poznámka č. 5.1 – Pohledávky z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému

Tato položka se skládá z pohledávek ECB za národními centrálními bankami zemí eurozóny vyplývajících z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému (viz „bankovky v oběhu" v části 2.3 „účetní pravidla“). K 31. prosinci 2025 dosahovala tato celková částka 129 563 mil. EUR (127 067 mil. EUR v roce 2024). Od 1. ledna 2025 se úročení těchto pohledávek vypočítává každý den pomocí poslední dostupné úrokové sazby uplatňované na vkladovou facilitu nabízenou Eurosystémem. Do uvedeného dne byla tato úročení vypočtena pomocí poslední dostupné úrokové sazby, kterou používá Eurosystém při svých nabídkových řízeních na hlavní refinanční operace (viz „ostatní emise“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 22.2 „úrokový výnos z pohledávek z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“).

Poznámka č. 6 – Ostatní aktiva

Poznámka č. 6.1 – Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva:

V roce 2025 ECB vykázala novou pronajatou administrativní budovu v položce „budovy s právem k užívání“. Související zvýšení nákladů pro tuto třídu aktiv bylo více než vyrovnáno odúčtováním jiné pronajaté administrativní budovy, když její nájemní období skončilo, což také vedlo k odpovídajícímu poklesu souvisejících oprávek.

Na konci roku byl proveden test na snížení hodnoty hlavní budovy ECB a budov s právem k užívání, při němž nebyla zjištěna žádná ztráta ze snížení hodnoty.

Poznámka č. 6.2 – Ostatní finanční aktiva

Tuto položku tvoří především portfolio vlastních zdrojů ECB, které sestává převážně z investic splaceného základního kapitálu ECB a z částek převedených do všeobecného rezervního fondu a z rezervy ke krytí finančních rizik. Její součástí je také 3 211 akcií Banky pro mezinárodní platby (BIS), které jsou vykázány v pořizovací ceně 42 mil. EUR, a další běžné účty v eurech.

Složení této položky je uvedeno níže:

Čistý nárůst této položky v roce 2025 byl způsoben v prvé řadě reinvesticemi úrokového výnosu z portfolia vlastních prostředků ECB.

Poznámka č. 6.3 – Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Tato položka se skládá především ze změn ocenění swapů a forwardových transakcí v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2025 vypořádány (viz poznámka č. 20 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“). Tyto změny ocenění dosáhly 273 mil. EUR (681 mil. EUR v roce 2024). Jsou důsledkem přepočtu těchto transakcí na euro směnným kurzem platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, které vyplývají z přepočtu transakcí průměrným kurzem dané cizí měny k uvedenému dni (viz „podrozvahové nástroje“ a „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Poznámka č. 6.4 – Položky časového rozlišení aktivní

Položky časového rozlišení aktivní:

K 31. prosinci 2025 byl součástí této položky naběhlý úrok z cenných papírů, včetně splatného úroku zaplaceného při pořízení (viz poznámka č. 2.2 „zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva a pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny“, poznámka č. 4.1 „cenné papíry držené pro účely měnové politiky “ a poznámka č. 6.2 „ostatní finanční aktiva“).

Tato položka rovněž obsahovala pohledávku z naběhlých úroků za národními centrálními bankami zemí eurozóny ze zůstatků v systému TARGET za prosinec 2025 (viz poznámka č. 11.2 „závazky související se systémem TARGET (netto)“) a pohledávku z naběhlých úroků za národními centrálními bankami zemí eurozóny za poslední čtvrtletí roku 2025 z pohledávek ECB z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému (viz poznámka č. 5.1 „pohledávky z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“). Tyto částky byly vypořádány v lednu 2026.

Naběhlé výnosy související s úkoly v oblasti dohledu odpovídají poplatkům za dohled, které mají být obdrženy za období placení poplatku 2025 a které budou vybrány v roce 2026 (viz poznámka č. 25 „čistý výnos/náklad z poplatků a provizí“).^[51]

Zbytek této položky zahrnuje zejména i) naběhlé výnosy z projektů a služeb ESCB (viz poznámka č. 27 „ostatní výnosy“), ii) různé platby předem a iii) naběhlý úrok z dalších finančních nástrojů.

Poznámka č. 6.5 – Ostatní

K 31. prosinci 2025 činila tato položka 110 mil. EUR (53 mil. EUR v roce 2024) a především zahrnovala zůstatky v hodnotě 78 mil. EUR (24 mil. EUR v roce 2024) související se swapy a forwardovými transakcemi v cizí měně nevypořádanými k 31. prosinci 2025 (viz poznámka č. 20 „měnové swapy a měnové forwardové transakce“). Tyto zůstatky vyplývají z přepočtu těchto transakcí na eura průměrným kurzem příslušné měny platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, v nichž byly tyto transakce původně zaúčtovány (viz „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Zahrnovala také pohledávky související s projekty a službami ESCB (viz poznámka č. 27 „ostatní výnosy) a zůstatky z titulu vrácení daně z přidané hodnoty.

Poznámka č. 7 – Bankovky v oběhu

Tato položka se skládá z podílu ECB (8 %) na úhrnu eurobankovek v oběhu (viz „bankovky v oběhu“ v části 2.3 „účetní pravidla“) a k 31. prosinci 2025 dosahovala 129 563 mil. EUR (127 067 mil. EUR v roce 2024).

Poznámka č. 8 – Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny

Centrální banky Eurosystému mohou přijímat hotovost jako zajištění ve svých zápůjčkách cenných papírů v rámci PSPP a cenných papírů ve veřejném sektoru v rámci PEPP bez povinnosti ji reinvestovat. V případě ECB jsou tyto operace prováděny prostřednictvím specializovaných institucí.

Tato položka zahrnuje zůstatky vyplývající z těchto nevypořádaných úvěrových transakcí prováděných s úvěrovými institucemi eurozóny. Vzhledem tomu, že hotovost přijatá jako zajištění na účtech systému TARGET zůstala na konci roku neinvestována, byly tyto transakce zaúčtovány v rozvaze (viz „reverzní transakce“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 17 „programy zápůjček cenných papírů“).^[52]

Poznámka č. 9 – Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny

Poznámka č. 9.1 – Vládní sektor

K 31. prosinci 2025 sestávala tato položka z vkladů Evropského nástroje finanční stability (EFSF) ve výši 74 mil. EUR (73 mil. EUR v roce 2024). V souladu s článkem 21 statutu ESCB může ECB působit jako fiskální agent pro orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, ústřední vlády, regionální, místní nebo jiné veřejné orgány, jiné veřejnoprávní subjekty nebo veřejné podniky členských států.

Poznámka č. 9.2 – Ostatní závazky

K 31. prosinci 2025 činila tato položka 25 947 mil. EUR (24 482 mil. EUR v roce 2024) a sestávala ze zůstatků přidružených systémů eurozóny^[53] připojených k systému TARGET prostřednictvím složky TARGET-ECB.

Poznámka č. 10 – Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny:

K 31. prosinci 2025 tvořily největší část této položky vklady přijaté ECB v rámci její úlohy fiskálního agenta pro Evropskou komisi, a to ve vztahu ke správě výpůjčních a úvěrových činností EU (viz poznámka č. 21 „správa výpůjčních a úvěrových operací“).

Tato položka dále zahrnovala zůstatky v systému TARGET sestávající ze zůstatků u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí mimo eurozónu (viz „zůstatky uvnitř ESCB / uvnitř Eurosystému“ v části 2.3 „účetní pravidla“), a zůstatků v přidružených systémech mimo eurozónu připojených k systému TARGET prostřednictvím složky TARGET-ECB.

Dále zahrnovala zůstatek vyplývající ze stálé vzájemné měnové dohody s Federálním rezervním systémem. V rámci této dohody poskytuje Federální rezervní banka v New Yorku ECB prostřednictvím swapových transakcí americké dolary s cílem umožnit protistranám Eurosystému krátkodobé financování v amerických dolarech. ECB současně uzavírá reverzní swapové transakce s národními centrálními bankami zemí eurozóny, které využívají získané prostředky k provádění operací na poskytnutí likvidity v amerických dolarech protistranám Eurosystému formou reverzních transakcí. Reverzní swapy vedou uvnitř Eurosystému k zůstatkům mezi ECB a národními centrálními bankami zemí eurozóny. Dále ze swapových transakcí, které ECB prováděla s Federální rezervní bankou v New Yorku a národními centrálními bankami zemí eurozóny, vznikají forwardové pohledávky a závazky, které jsou zaúčtovány na podrozvahových účtech (viz poznámka č. 20 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“).

Zbývající část této položky sestávala ze zůstatků z nevypořádaných zápůjček cenných papírů v rámci PSPP a cenný papírů veřejného sektoru v rámci PEPP prováděných s úvěrovými institucemi mimo eurozónu. Vzhledem tomu, že hotovost přijatá jako zajištění na účtech systému TARGET zůstala na konci roku neinvestována, byly tyto transakce zaúčtovány v rozvaze (viz „reverzní transakce“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 17 „programy zápůjček cenných papírů“).

Poznámka č. 11 – Závazky uvnitř Eurosystému

Poznámka č. 11.1 – Závazky z převodu devizových rezerv

Jedná se o závazky vůči národním centrálním bankám zemí eurozóny, které vznikly z převodu devizových rezerv na ECB, když tyto banky vstoupily do Eurosystému. V souladu s článkem 30.2 statutu ESCB jsou tyto příspěvky NCB pevně stanoveny v poměru k jejich podílům na upsaném základním kapitálu ECB. V roce 2025 nedošlo k žádným změnám.

Níže jsou uvedeny závazky vůči národním centrálním bankám zemí eurozóny, které vznikly z převodu devizových rezerv na ECB.

Od 1. ledna 2025 se úročení těchto závazků každý den vypočítává pomocí poslední dostupné úrokové sazby vkladové facility nabízené Eurosystémem, jež se upraví tak, aby odrážela nulové úročení položky zlato. Do uvedeného dne bylo toto úročení vypočítáváno pomocí poslední dostupné úrokové sazby, kterou používá Eurosystém při nabídkovém řízení pro hlavní refinanční operace, rovněž upravené tak, aby odráželo nulové úročení položky zlato (viz „ostatní emise“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 22.3 „úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv“).

Poznámka č. 11.2 – Závazky související se systémem TARGET (netto)

Tuto položku tvoří zůstatky, jež u ECB drží národní centrální banky zemí eurozóny a které vznikají v systému TARGET (viz „zůstatky uvnitř ESCB / uvnitř Eurosystému“ v části 2.3 „účetní pravidla“). Jsou uvedeny níže.

Pokles čistého závazku v systému TARGET lze přičíst především přílivu hotovosti v důsledku splatnosti cenných papírů v rámci programů APP a PEPP, které byly vypořádány prostřednictvím účtů TARGET (viz poznámka č. 4.1 „cenné papíry držené pro účely měnové politiky“). Dopad tohoto faktoru byl částečně vyrovnán zejména odlivem peněžních prostředků v důsledku i) nižších vkladů, které ECB přijala jako fiskální agent pro Evropskou komisi a které souvisejí se správou výpůjčních a úvěrových činností EU (viz poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“) a ii) úrokového nákladu na čisté závazky ECB v rámci systému TARGET (viz poznámka č. 22.5 „čistý úrokový náklad ze zůstatků systému TARGET splatný národními centrálními bankami / národním centrálním bankám“).

S výjimkou zůstatků vyplývajících z reverzních swapových transakcí v souvislosti s operacemi na poskytnutí likvidity v amerických dolarech se od 1. ledna 2025 úročení pozic v systému TARGET držených národními centrálními bankami zemí eurozóny vůči ECB každý den vypočítává pomocí poslední dostupné úrokové sazby uplatňované na vkladovou facilitu Eurosystému. Do uvedeného dne bylo toto úročení vypočítáváno pomocí poslední dostupné úrokové sazby, kterou používá Eurosystém při svých nabídkových řízeních na hlavní refinanční operace (viz „ostatní emise“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 22.5 „čistý úrokový náklad ze zůstatků systému TARGET splatný národními centrálními bankami / národním centrálním bankám“).

Poznámka č. 11.3 – Ostatní závazky v rámci Eurosystému (netto)

K 31. prosinci 2025 dosahovala tato položka 8 mil. EUR (40 mil. EUR v roce 2024). Zahrnovala vklady přijaté ECB v její funkci fiskálního agenta pro Evropskou komisi v souvislosti se správou výpůjčních a úvěrových operací EU (viz poznámka č. 21 „správa výpůjčních a úvěrových operací“).

Zahrnovala také korespondentský účet používaný ke zpracování administrativních plateb ECB.

Poznámka č. 12 – Ostatní závazky

Poznámka č. 12.1 – Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Tato položka zahrnovala změny ocenění forwardových transakcí s cennými papíry v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2025 vypořádány (viz poznámka č. 19 „forwardové transakce s cennými papíry“). Toto přecenění činilo 0,2 mil. EUR a bylo především důsledkem poklesu forwardové tržní ceny cenných papírů. Zbývající přecenění bylo důsledkem přepočtu těchto transakcí na euro směnným kurzem platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, které vyplývají z přepočtu transakcí průměrným kurzem dané cizí měny k uvedenému dni (viz „podrozvahové nástroje“ a „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“). K 31. prosinci 2024 nebyly v této položce žádné zůstatky.

Poznámka č. 12.2 – Položky časového rozlišení pasivní

Níže jsou uvedeny položky časového rozlišení pasivní.

K 31. prosinci 2025 byly dvěma hlavními složkami této položky: závazek z naběhlých úroků ze zůstatků v systému TARGET splatných národním centrálním bankám za prosinec 2025 (viz poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“ a poznámka č. 11.2 „závazky související se systémem TARGET (netto)“) a závazek z naběhlých úroků splatný národním centrálním bankám zemí eurozóny za rok 2024 z jejich pohledávek vyplývajících z devizových rezerv převedených na ECB (viz poznámka č. 11.1 „závazky z převodu devizových rezerv“). Tyto částky byly vypořádány v lednu 2026.

Tato položka zahrnovala také naběhlé úroky z vkladů, které ECB přijala ve své úloze fiskálního agenta (viz poznámka č. 9.1 „vládní instituce“, poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“ a poznámka č. 11.3 „ostatní závazky v rámci Eurosystému (netto)“).

Zbytek této položky zahrnoval i) závazek z naběhlých úroků ze zůstatků přidružených systémů eurozóny připojených k systému TARGET prostřednictvím složky TARGET-ECB (viz poznámka č. 9.2 „ostatní závazky“) a ii) ostatní položky časového rozlišení.

Poznámka č. 12.3 – Ostatní

K 31. prosinci 2025 obsahovala tato položka 1 084 mil. EUR (1 327 mil. EUR v roce 2024). Tato celková částka zahrnovala zůstatky ve výši 286 mil. EUR (574 mil. UR v roce 2024) v souvislosti se swapy a forwardovými transakcemi v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2025 vypořádány (viz poznámka č. 20 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“). Tyto zůstatky vyplývají z přepočtu těchto transakcí na eura průměrným kurzem příslušné měny platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, v nichž byly tyto transakce původně zaúčtovány (viz „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Součástí položky byl rovněž závazek z nájmů ve výši 227 mil. EUR (110 mil. EUR v roce 2024) (viz „nájmy“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Zbytek této položky zahrnoval: i) závazky v souvislosti se službami ESCB a ii) závazky vyplývající z plánů zdravotního pojištění a pojištění dlouhodobé péče pro zaměstnance a členy Výkonné rady a členy Rady dohledu zaměstnané Evropskou centrální bankou.

Tato položka navíc zahrnovala čistý závazek ECB z definovaných požitků po skončení pracovního poměru a ostatních dlouhodobých požitků jejích zaměstnanců^[54], členů Výkonné rady a členů Rady dohledu zaměstnaných ECB.

Požitky po skončení pracovního poměru a ostatní dlouhodobé požitky

Rozvaha
V souvislosti s požitky po skončení pracovního poměru a dalšími dlouhodobými požitky byly v rozvaze vykázány jako „ostatní“ (v závazcích) tyto částky:

K 31. prosinci 2025 činila současná hodnota závazného příslibu z definovaných požitků vůči zaměstnancům 2 948 mil. EUR (2 712 mil. EUR v roce 2024) a zahrnovala nefinancované požitky ve výši 356 mil. EUR (293 mil. EUR v roce 2024) související s požitky po skončení pracovního poměru s výjimkou penzí a s ostatními dlouhodobými požitky. Současná hodnota závazného příslibu z definovaných požitků vůči členům Výkonné rady a členům Rady dohledu ve výši 42 mil. EUR (37 mil. EUR v roce 2024) se vztahuje výhradně k požitkům po skončení pracovního poměru a ostatním dlouhodobým požitkům krytým na základě nefinancovaných opatření.

Přecenění čistého závazku ECB z definovaných požitků po skončení pracovního poměru je vykázáno v rozvaze pod „účty přecenění“. K 31. prosinci 2025 dosáhly zisky z přecenění pod touto položkou 585 mil. EUR (416 mil. EUR v roce 2024) (viz poznámka č. 14 „účty přecenění“).

Změny závazného příslibu z definovaných požitků, aktiva plánu a výsledky přecenění
Současná hodnota závazného příslibu z definovaných požitků se změnila následujícím způsobem:

Ztráty z přecenění závazného příslibu z definovaných požitků vznikly v roce 2025 v důsledku úprav na základě zkušeností odrážejících rozdíl mezi pojistněmatematickými předpoklady uvedenými ve zprávě z předchozího roku a skutečnými zkušenostmi. Výsledné ztráty byly částečně kompenzovány zisky z přecenění, které pramenily především ze zvýšení diskontní sazby použité pro pojistněmatematické ocenění z 3,6 % v roce 2024 na 3,9 % v roce 2025.

Náklady na minulou službu v roce 2024 související se stávajícími přispěvateli a důchodci vyplývají ze změny pravidel penzijních plánů ECB učiněné v roce 2024, podle níž se roční nárůst důchodů slaďuje s roční obecnou úpravou platů zaměstnanců ECB počínaje rokem 2025.

Změny reálné hodnoty aktiv plánu v pilíři definovaných požitků vztahujících se k zaměstnancům:

Zisky z přecenění aktiv plánu v roce 2025 odrážejí fakt, že skutečný výnos z aktiv fondu byl vyšší než odhadovaný úrokový výnos z aktiv plánu, který byl založen na předpokládané diskontní sazbě 3,6 % použité pro pojistněmatematické ocenění v roce 2024.

Níže jsou uvedeny změny výsledků přecenění:

Výkaz zisku a ztráty
Níže jsou uvedeny částky obsažené ve výkazu zisku a ztráty:

Částky zachycené ve výkazu zisku a ztráty pro náklady na běžnou službu, úrokové náklady ze závazku a úrokové výnosy z aktiv plánu se odhadují za použití předpokladů uplatněných v předchozím roce. Použitelná diskontní sazba vzrostla z 3,4 % na 3,6 %, jak se použila pro pojistněmatematické ocenění v roce 2023 a 2024. Vyšší zůstatky a vyšší diskontní sazba vedly ke zvýšení úrokových nákladů na závazný příslib a úrokových výnosů z aktiv plánu. Náklady na současnou službu se v roce 2025 nepatrně zvýšily, a to především v důsledku změny pravidel upravujících penzijní plány ECB v roce 2024.

Náklady na minulou službu vyplývající z uvedené změny pravidel penzijních plánů ECB v roce 2024 byly v plné výši vykázány ve výkazu zisku a ztráty za rok 2024, v němž bylo rozhodnutí o změně přijato.

Klíčové předpoklady
Při přípravě ocenění, na něž tato poznámka odkazuje, použili nezávislí pojistní matematici předpoklady schválené Výkonnou radou pro účely účtování a zveřejňování. Pro výpočet závazku souvisejícího s požitky po skončení pracovního poměru a ostatními dlouhodobými požitky byly použity tyto předpoklady:

Poznámka č. 13 – Rezervy

Poznámka č. 13.1 – Ostatní rezervy

K 31. prosinci 2025 sestávala tato položka ze správních rezerv ve výši 84 mil. EUR (72 mil. EUR v roce 2024).

Poznámka č. 14 – Účty přecenění

Tato položka zahrnuje především zůstatky přecenění vzniklé z nerealizovaných zisků z aktiv, závazků a podrozvahových nástrojů (viz „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“, „cenné papíry“, „vykazování výnosů“ a „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“).^[55] Dále zahrnuje přecenění čistého závazku ECB z definovaných požitků týkající se požitků po skončení pracovního poměru (viz „požitky po skončení pracovního poměru a ostatní dlouhodobé požitky ECB“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 12.3 „ostatní“).

Účty přecenění:

Účty přecenění v roce 2025 vzrostly převážně v důsledku růstu eurové tržní ceny zlata. Tento nárůst byl částečně kompenzován poklesem na účtech přecenění souvisejících s cizí měnou, a to především v důsledku oslabení amerického dolaru vůči euru.

Pro přecenění hlavních deviz a zlata na konci roku byly použity tyto směnné kurzy:

Poznámka č. 15 – Základní kapitál a rezervní fondy

Poznámka č. 15.1 – Základní kapitál

Klíč pro upisování základního kapitálu ECB
Podle článku 29 statutu ESCB jsou váhy přidělené národním centrálním bankám členských států EU v klíči pro upisování základního kapitálu ECB určovány rovným dílem podle podílu příslušného členského státu na celkovém počtu obyvatel EU a jeho podílu na hrubém domácím produktu EU. Tyto podíly jsou upravovány každých pět let a dále také pokaždé, když se změní počet NCB, které přispívají k základnímu kapitálu ECB.

Základní kapitál ECB
Při určování podílu každé národní centrální banky na upsaném základním kapitálu v celkové výši 10 825 mil. EUR se uplatňuje klíč pro upisování základního kapitálu ECB.

Národní centrální banky zemí eurozóny splatily svůj podíl na upsaném základním kapitálu v plné výši, zatímco národní centrální banky zemí mimo eurozónu splatily 3,75 % svého upsaného základního kapitálu jako příspěvek na provozní náklady ECB. Národní centrální banky zemí mimo eurozónu nejsou oprávněny získat podíl na zisku ECB k rozdělení ani nemají povinnost krýt případné ztráty ECB.

V roce 2025 nedošlo k žádným změnám. Následující tabulka ukazuje klíč pro upisování základního kapitálu, upsaný základní kapitál a splacený základní kapitál:

Poznámka č. 16 – Převedené akumulované ztráty

K 31. prosinci 2025 dosahovala tato položka 9 210 mil. EUR (1 266 mil. EUR v roce 2024). Sestávala ze ztrát ECB za rok 2023 a 2024, které byly na základě rozhodnutí Rady guvernérů převedeny do rozvahy ECB k vyrovnání z budoucích zisků.

2.5 Podrozvahové nástroje

Poznámka č. 17 – Programy zápůjček cenných papírů

V rámci správy vlastních zdrojů má ECB uzavřenou dohodu o programu zápůjček cenných papírů, podle níž specializované instituce uzavírají jménem ECB zápůjčky cenných papírů. V souladu s rozhodnutími Rady guvernérů dala ECB k dispozici pro zápůjčky také cenné papíry držené pro účely měnové politiky.^[56]

V závislosti na přijatém zajištění se zápůjčky cenných papírů vykazují na i) podrozvahových účtech, jsou-li prováděny oproti zajištění cenných papírů, nebo ii) rozvahových účtech, jsou-li prováděny proti hotovosti, která zůstává na konci roku neinvestována (viz poznámka č. 8 „ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny“ a poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“).

Tržní hodnota zapůjčených cenných papírů a odpovídajícího zajištění byla následující:

Poznámka č. 18 – Úrokové futures

V rámci správy devizových rezerv ECB byly prováděny transakce s futures na úrokové sazby v cizích měnách. Následující transakce vykázané v devizových kurzech z konce roku nebyly na konci roku vypořádány:

Poznámka č. 19 – Forwardové transakce s cennými papíry

Forwardové transakce s cenným papíry byly prováděny v rámci správy devizových rezerv ECB. Následující transakce, vykázané v devizových kurzech z konce roku, nebyly na konci roku vypořádány:

Poznámka č. 20 – Devizové swapy a devizové forwardové transakce

Správa devizových rezerv
V rámci správy devizových rezerv ECB byly prováděny devizové swapy a devizové forwardové transakce. Následující pohledávky a závazky vyplývající z těchto transakcí přepočtené v devizových kurzech z konce roku zůstaly na konci roky nevypořádány:

Swapové dohody o poskytnutí likvidity
ECB je součástí sítě swapových linek centrálních bank a uzavřela vzájemné swapové dohody s Bank of Canada, Bank of Japan, Švýcarskou národní bankou, Bank of England a Federálním rezervním systémem. Drží také reciproční swapovou linku s Čínskou lidovou bankou. Tyto swapové dohody umožňují poskytování i) likvidity v kterékoli z příslušných měn výše uvedených centrálních bank bankám eurozóny nebo ii) likvidity v eurech finančním institucím v jurisdikcích výše uvedených centrálních bank. Dále jsou uzavřeny swapové dohody s Danmarks Nationalbank a Sveriges riksbank o poskytování likvidity v eurech finančním institucím v jejich jurisdikcích. Cílem výše uvedených ujednání je zabránit tomu, aby napětí na mezinárodních úvěrových trzích brzdilo účinnost transmise měnové politiky v eurozóně.^[57]

V souvislosti s poskytováním likvidity v amerických dolarech protistranám Eurosystému vznikly pohledávky a závazky v amerických dolarech s datem splatnosti v roce 2026 (viz poznámka č. 10 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“).

Poznámka č. 21 – Správa výpůjčních a úvěrových operací

ECB působí jako fiskální agent pro Evropskou komisi zabývající se správou výpůjčních a úvěrových činností EU.^[58] V roce 2025 ECB odpovídala za správu účtů a zpracování plateb souvisejících s těmito programy EU:

ECB navíc působí jako platební zprostředkovatel pro Evropskou komisi v souvislosti s její emisní službou EU.

2.6 Poznámky k výkazu zisku a ztráty

Poznámka č. 22 – Čistý úrokový výnos/náklad

Níže jsou uvedeny čisté úrokové náklady:

Poznámka č. 22.1 – Čistý úrokový výnos z devizových rezerv

Čistý úrokový výnos z devizových rezerv ECB v členění podle druhu nástroje je uveden níže:

Čistý úrokový výnos z devizových rezerv ECB v členění podle cizí měny je uveden níže:

Poznámka č. 22.2 – Úrokový výnos z pohledávek z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému

V roce 2025 dosáhl úrokový výnos z 8% podílu ECB na celkové hodnotě eurobankovek v oběhu (viz „bankovky v oběhu“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 5.1 „pohledávky z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“) 2 900 mil. EUR (5 232 mil. EUR v roce 2024). Tento pokles byl způsoben nižší průměrnou úrokovou sazbou (2,3 % v roce 2025 a 4,1 % v roce 2024). Příčinou bylo hlavně snížení základních úrokových sazeb ECB v roce 2025 a v menší míře úročením za použití sazby vkladové facility namísto hlavní refinanční sazby (viz „ostatní emise“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Poznámka č. 22.3 – Úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv

V roce 2025 činily náklady na úročení pohledávek národních centrálních bank zemí eurozóny z devizových rezerv převedených na ECB (viz poznámka č. 11.1, „závazky z převodu devizových rezerv“) 790 mil. EUR (1 448 mil. EUR v roce 2024). Tento pokles byl způsoben nižší průměrnou sazbou úročení (2,3 % v roce 2025 a 4,1 % v roce 2024), upravenou tak, aby odrážela nulové úročení položky zlato. Příčinou bylo hlavně snížení základních úrokových sazeb ECB v roce 2025 a v menší míře za použití sazby vkladové facility jakožto základu pro úročení, namísto hlavní refinanční sazby (viz „ostatní emise“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Poznámka č. 22.4 – Čistý úrokový výnos z cenných papírů držených pro účely měnové politiky

Čistý úrokový výnos z cenných papírů držených pro účely měnové politiky:

Poznámka č. 22.5 – Čistý úrokový náklad ze zůstatků systému TARGET splatný národními centrálními bankami / národním centrálním bankám

Čistý úrokový náklad ze zůstatků systému TARGET splatný národními centrálními bankami / národním centrálním bankám:

Tento pokles byl převážně způsoben nižší průměrnou sazbou úročení (2,3 % v roce 2025 a 4,1 % v roce 2024). Příčinou bylo hlavně snížení základních úrokových sazeb ECB v roce 2025 a v menší míře úročením za použití sazby vkladové facility namísto hlavní refinanční sazby (viz „ostatní emise“ v části 2.3 „účetní pravidla“). K tomuto poklesu přispěly také nižší zůstatky v systému TARGET, a to především v důsledku splatných cenných papírů držených pro účely měnové politiky.

Poznámka č. 23 – Realizované zisky/(ztráty) z finančních operací

Dosaženy byly tyto realizované zisky a ztráty z finančních operací:

Čistý realizovaný výsledek vyplývající ze změn cen zahrnuje realizované zisky a ztráty z cenných papírů a z úrokových futures. Čisté realizované zisky vyplývající ze změn cen byly v roce 2025 způsobeny především zisky vyplývajícími ze změn cen dosažených z prodeje cenných papírů v amerických dolarech, jejichž tržní cena se zvýšila v důsledku poklesu odpovídajících výnosů.

Čisté realizované kurzové zisky v roce 2025 byly převážně důsledkem standardního vyvážení složení devizových rezerv ECB v prvním čtvrtletí roku 2025 tak, aby bylo dosaženo souladu s cílovou alokací. ECB prodala malou část svých devizových rezerv v amerických dolarech a výnosy v japonských jenech plně reinvestovala.

Realizované zisky a ztráty z finančních operací v členění podle měn a čtvrtletí jsou uvedeny níže:

Poznámka č. 24 – Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic

Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic:

Tržní hodnota řady cenných papírů držených především v portfoliu vlastního kapitálu a portfoliu v japonských jenech poklesla – vedle růstu odpovídajících výnosů v roce 2025. To vedlo na konci roku k nerealizovaným ztrátám ze změn cen.

Nerealizované kurzové ztráty vznikly z veškerých devizových rezerv ECB s výjimkou držby amerických dolarů, přičemž 1 229 mil. EUR pocházelo z držby japonských jenů. Průměrná pořizovací cena těchto držených aktiv byla odepsána na směnný kurz na konci roku 2025 z důvodu oslabení těchto měn vůči euru na úroveň nižší, než je jejich průměrná cena.

Poznámka č. 25 – Čistý výnos/náklad z poplatků a provizí

Níže je uveden čistý výnos související s poplatky a provizemi:

Výnos pod touto položkou pocházel především z poplatků za dohled. Náklady sestávají zejména z poplatků za úschovu.

Výnosy a náklady související s úkoly v oblasti dohledu
Níže jsou uvedeny výnosy související s úkoly dohledu.

Výnosy související s bankovním dohledem zahrnují především výnosy z poplatků za dohled, které jsou každoročně vyměřovány dohlíženým subjektům s cílem pokrýt roční náklady, které ECB vznikly při plnění jejích úkolů v oblasti dohledu.

Náklady spojené s bankovním dohledem vyplývají z přímého dohledu nad významnými subjekty, z dozoru nad výkonem dohledu nad méně významnými subjekty a z provádění horizontálních úkolů a specializovaných služeb. Sestávají z přímých nákladů dohledu ECB a příslušných nákladů vzniklých v podpůrných útvarech, které jsou potřebné k plnění úkolů ECB v oblasti dohledu. Jedná se o služby související s budovami a zařízeními, lidskými zdroji, informačními technologiemi (IT), právními, auditními a administrativními činnostmi, komunikací a překlady i dalšími činnostmi.

Skutečné roční náklady související s úkoly ECB v oblasti dohledu vzrostly v důsledku zátěžových testů prováděných v celé EU každé dva roky, které se uskutečnily v roce 2025,^[59] nového mandátu zavedeného nařízením o digitální provozní odolnosti (DORA)^[60] a pokračujících investic do informačních systémů zaměřených na bankovní dohled.

S cílem určit výši poplatků, které mají platit dohlížené subjekty, se skutečné roční náklady upravují o částky vrácené jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku nebo od nich obdržené a o jiné úpravy, včetně přijatých úroků z prodlení.^[61] S přihlédnutím k úpravě odpovídající přijatému úroku z prodlení i k čistým vratkám jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku dosáhly roční poplatky za dohled, které mají být vyměřeny subjektům podléhajícím dohledu za rok 2025, výše 690 mil. EUR (viz poznámka č. 6.4 „položky časového rozlišení aktivní“). Tento celkový součet se téměř rovná skutečným ročním nákladům.^[62] Jednotlivé poplatky za dohled budou fakturovány ve druhém čtvrtletí 2026.^[63]

ECB je také oprávněna ukládat dohlíženým subjektům správní sankce v případě porušení povinností v rámci platného práva EU v oblasti bankovnictví týkajícího se obezřetnostních požadavků (včetně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu). Související výnos není ve výpočtu ročních poplatků za dohled zohledněn. Zohledněny nejsou ani vratky takových sankcí uhrazené ECB v případě, že jsou předchozí rozhodnutí ECB o sankcích pozměněna nebo zrušena. Namísto toho jsou souvisejí částky vykázány ve výkazu zisku a ztráty ECB.

Poznámka č. 26 – Výnosy z kapitálových nástrojů a majetkových účastí

Výnos z kapitálových nástrojů a majetkových účastí v roce 2025 činil 14 mil. EUR (1 mil. EUR v roce 2024). Celková částka zahrnovala přijaté dividendy z akciových fondů obchodovaných na burze držených v portfoliu vlastních zdrojů ECB a z akcií Banky pro mezinárodní platby držených ECB (viz poznámka č. 6.2 „ostatní finanční aktiva“).

Poznámka č. 27 – Ostatní výnosy

Různé ostatní výnosy dosáhly v roce 2025 objemu 135 mil. EUR (119 mil. EUR v roce 2024). Celkový objem byl tvořen především příspěvky zúčastněných národních centrálních bank na náklady, které vznikají ECB v souvislosti s projekty a službami ESCB.

Poznámka č. 28 – Osobní náklady

Osobní náklady:

Průměrný počet zaměstnanců v roce 2025 vyjádřený jako ekvivalent plného pracovního úvazku (EPPÚ)^[64] činil 4 388 (4 297 v roce 2024), z nichž 388 bylo vedoucích pracovníků (386 v roce 2024).

Náklady související s požitky po skončení pracovního poměru a dalšími dlouhodobými požitky byly v roce 2025 nižší, a to především proto, že v roce 2024 byl účtován jednorázový náklad na minulou službu v souvislosti se změnou pravidel, jimiž se řídí penzijní plány ECB. V souladu s příslušnými účetními pravidly ECB pro důchody byl tento náklad zaúčtován v plné výši ve výkazu zisku a ztráty za rok 2024, kdy bylo rozhodnutí přijato. V roce 2025 v souladu s plánovaným vyšším průměrným počtem zaměstnanců ECB a pravidelnými úpravami platů také vzrostly mzdy a příspěvky.

Odměňování členů Výkonné rady a Rady dohledu ze strany ECB
Členům Výkonné rady a členům Rady dohledu, které zaměstnává ECB, je vyplácena základní mzda a příspěvek na bydlení (15 % základní mzdy). Prezident nepobírá příspěvky na bydlení a namísto toho má k dispozici rezidenci. Členům Výkonné rady a předsedovi Rady dohledu je dále vyplácen příspěvek na reprezentaci.^[65] V souladu s pracovním řádem pro zaměstnance Evropské centrální banky^[66] mohou mít členové obou rad podle své životní situace nárok na příspěvky na domácnost, dítě, vzdělávání a další příspěvky. Mzda podléhá dani ve prospěch EU a jsou z ní strhávány odvody na penzijní, zdravotní a úrazové pojištění a na pojištění dlouhodobé péče. Příspěvky jsou nezdanitelné a nezapočítávají se do nároku na důchod.

Níže jsou uvedeny základní mzdy členů Výkonné rady a Rady dohledu zaměstnaných ECB (tedy bez zástupců vnitrostátních orgánů dohledu) v roce 2025:^[67]

Celková výše příspěvků vyplacená členům obou rad a odvodů hrazených ze strany ECB na jejich zdravotní a úrazové pojištění a pojištění dlouhodobé péče dosáhla 1 320 276 EUR (1 254 013 EUR v roce 2024).

Bývalým členům obou rad mohou být po skončení výkonu funkce vypláceny po omezenou dobu přechodné platby spojené s odchodem z funkce. V roce 2025 činily tyto platby a související příspěvky spolu s odvody ECB na zdravotní a úrazové pojištění a pojištění dlouhodobé péče bývalých členů obou rad 1 039 478 EUR (552 772 EUR v roce 2024). Tyto platby se v roce 2025 zvýšily, neboť je většina členů rady obdržela za celý rok, zatímco v roce 2024 byly některým z těchto členů vypláceny pouze několik měsíců.

Platby související s penzemi, včetně dávek po skončení pracovního poměru, a příspěvky na zdravotní a úrazové pojištění a pojištění dlouhodobé péče za bývalé členy rad či osoby na nich závislé dosáhly 2 005 333 EUR (2 185 215 EUR v roce 2024).^[68] V roce 2025, podobně jako v roce 2024, zahrnovala tato částka jednorázovou platbu jednomu bývalému členovi rady při odchodu namísto budoucích plateb důchodu.

Poznámka č. 29 – Správní náklady

Vzniklé správní náklady:

Mírný nárůst správních nákladů v roce 2025 byl způsoben zejména vyššími výdaji na služby a projekty v oblasti IT („náklady související s IT“). Pokles v položce „vnější služby“ byl způsoben především nižšími náklady souvisejícími s finančním poradenstvím a dalšími konzultačními službami a přerozdělením nákladů souvisejících s IT v důsledku vývoje realizačních modelů IT.

Poznámka č. 30 – Náklady na bankovky

V roce 2025 činily tyto náklady 8 mil. EUR (9 mil. EUR v roce 2024). Tyto celkové náklady převážně vznikly s přeshraniční přepravou eurobankovek i) mezi tiskárnami bankovek a národními centrálními bankami v rámci dodávek nových bankovek a ii) mezi národními centrálními bankami v rámci vyrovnávání nedostatečných a přebytečných zásob eurobankovek. Tyto náklady nese centrálně ECB.

Poznámka č. 31 – Převod (do)/z rezerv ke krytí rizik

Rezerva ke krytí finančních rizik (viz „rezerva ke krytí finančních rizik“ v části 2.3 „účetní pravidla“) byla uvolněna v plné výši na krytí ztrát v letech 2022 a 2023 vyplývajících z expozic vůči finančním rizikům. Vzhledem k tomu, že v následujících letech nedošlo k žádným převodům do této rezervy, její zůstatek byl na konci roku 2023 nulový.

2.7 Události po rozvahovém dni

Poznámka č. 32 – Vstup Bulharska do eurozóny

Podle rozhodnutí Rady (EU) 2025/1407 ze dne 8. července 2025^[69], přijatého v souladu s čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, přijalo Bulharsko dne 1. ledna 2026 jednotnou měnu. V souladu s čl. 48.1 statutu ESCB a právními akty přijatými Radou guvernérů 31. prosince 2025^[70] uhradila Българска народна банка (Bulharská národní banka) k 1. lednu 2026 částku 102 mil. EUR, která je zbývající částí jejího úpisu základního kapitálu ECB. Podle článku 48.1 statutu ESCB a v souvislosti s jeho článkem 30.1 převedla Bulharská národní banka s účinností od 1. ledna 2026 devizové rezervy v celkové hodnotě rovnající se 1 483 mil. EUR ve prospěch ECB. Tyto devizové rezervy zahrnovaly z 85 % hotovostní částky v amerických dolarech a z 15 % zlato.

Bulharské centrální bance byly připsány pohledávky v souvislosti se splaceným základním kapitálem a devizovými rezervami rovnající se převedeným částkám. K těm je třeba přistupovat stejným způsobem jako ke stávajícím pohledávkám národních centrálních bank ostatních zemí eurozóny (viz poznámka č. 11.1, „závazky z převodu devizových rezerv").

2.8 Účetní výkazy 2021–2025

Rozvaha

Výkaz zisku a ztráty

3 Zpráva nezávislého auditora

Prezidentka a Rada guvernérů
Evropské centrální banky
Frankfurt nad Mohanem

Zpráva o auditu účetních výkazů ECB za rok 2025

Výrok

Provedli jsme audit účetních výkazů Evropské centrální banky (ECB) za rok končící 31. prosince 2025  (obsažených v roční účetní závěrce ECB), které se skládají z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přehledu důležitých účetních pravidel a dalších vysvětlujících poznámek.

Podle našeho názoru přiložené účetní výkazy podávají věrný a poctivý obraz finanční pozice ECB k 31. prosinci 2025 a výsledků finančního hospodaření za uplynulý rok v souladu se zásadami, které stanovila Rada guvernérů a které jsou uvedeny v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2024/2938 ze dne 14. listopadu 2024 o ročních účetních závěrkách ECB (ECB/2024/32), které je založeno na obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2024/2941 ze dne 14. listopadu 2024 o právním rámci pro účetnictví a finančním vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2024/31).

Základ pro vydání výroku

Audit jsme provedli v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy (ISA). Naše povinnosti podle těchto standardů jsou dále popsány v naší zprávě v části „odpovědnost auditora za audit účetních výkazů“. V souladu s německými etickými standardy, které se na náš audit účetních výkazů vztahují a které odpovídají Mezinárodnímu etickému kodexu pro auditory a účetní odborníky vydanému Mezinárodním výborem pro etické standardy účetních (IESBA), jsme na ECB nezávislí a v souladu s těmito standardy plníme naše další etické povinnosti. Jsme přesvědčeni, že získané důkazní informace poskytují dostatečný a vhodný základ pro vydání našeho výroku.

Další informace

Za další informace uvedené v roční účetní závěrce ECB odpovídá Výkonná rada ECB (dále jen „Výkonná rada“). Patří mezi ně veškeré informace obsažené v roční účetní závěrce ECB s výjimkou účetních výkazů ECB a naší zprávy auditora.

Náš výrok o účetních výkazech se k těmto dalším informacím nevztahuje a nevydáváme k nim žádný zvláštní výrok.

V souvislosti s naším auditem účetních výkazů odpovídáme za to, abychom si tyto další informace přečetli a přitom zvážili, zda se tyto další informace významně neodchylují od účetních výkazů nebo našich poznatků, které jsme získali v průběhu auditu, nebo se jinak nejeví být významně nesprávné.

Odpovědnost Výkonné rady a osob pověřených odpovědností za účetní výkazy

Výkonná rada odpovídá za sestavení účetních výkazů a za věrné zobrazení skutečností v nich obsažených v souladu se zásadami, které stanovila Rada guvernérů a které jsou uvedeny v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2024/2938 ze dne 14. listopadu 2024 o ročních účetních závěrkách Evropské centrální banky (ECB/2024/32), které je založeno na obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2024/2941 ze dne 14. listopadu 2024 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2024/31). Tato odpovědnost zahrnuje vnitřní kontrolní systém, který považuje Výkonná rada za nezbytný pro sestavení účetních výkazů, jež neobsahují významné nesprávnosti, ať už v důsledku podvodu, či chyby.

Při přípravě účetních výkazů odpovídá Výkonná rada za posouzení, zda je ECB schopna nepřetržitě trvat jakožto účetní jednotka, v příslušných případech za oznámení záležitostí souvisejících s nepřetržitým trváním účetní jednotky a za použití předpokladu nepřetržitého trvání subjektu v účetnictví.

Osoby pověřené správou a řízením nesou odpovědnost za dohled nad postupy ECB v oblasti finančního vykazování.

Odpovědnost auditora za audit účetních výkazů

Naším cílem je získat přiměřenou jistotu, že účetní výkazy jako celek neobsahují významné nesprávnosti, ať už v důsledku podvodu nebo chyby, a vydat zprávu auditora, která obsahuje náš výrok. Přiměřená jistota představuje vysokou míru jistoty, nikoli však záruku, že audit provedený v souladu s ISA zjistí každou případnou významnou nesprávnost. Nesprávnosti mohou vzniknout v důsledku podvodu či chyby a považují se za významné, pokud by bylo možné důvodně očekávat, že jednotlivě nebo v úhrnu ovlivní ekonomická rozhodnutí, která uživatelé na základě těchto účetních výkazů přijali.

V rámci auditu prováděného v souladu s ISA přistupujeme k celému auditu během jeho plánování i výkonu s vlastním odborným úsudkem a profesionální skepsí. Dále také:

• Identifikujeme a posuzujeme rizika významných nesprávností v účetních výkazech, ať už v důsledku podvodu nebo chyby, navrhujeme a provádíme postupy, které na tato rizika reagují, a získáváme důkazní informace, jež poskytují dostatečný a vhodný základ pro vydání našeho výroku. Riziko nezjištění významné nesprávnosti způsobené podvodem je vyšší než riziko nezjištění významné nesprávnosti vyvolané chybou, neboť podvod může zahrnovat nekalé praktiky, padělání, úmyslné vynechání, zkreslení nebo překonání systému vnitřní kontroly.
• Získáváme informace o systému vnitřní kontroly, které s auditem souvisejí, s cílem navrhnout auditorské postupy, jež jsou za dané situace vhodné. Účelem tohoto postupu však není vydat výrok o účinnosti systému vnitřní kontroly ECB.
• Hodnotíme vhodnost uplatňovaných účetních pravidel a přiměřenost účetních odhadů a souvisejících informací zveřejněných Výkonnou radou.
• Posuzujeme vhodnost uplatnění předpokladu nepřetržitého trvání subjektu ze strany Výkonné rady v rámci účetnictví a na základě získaných důkazních informací existenci významné nejistoty ve vztahu k událostem nebo podmínkám, která může vyvolat podstatnou pochybnost o schopnosti ECB nepřetržitě trvat jako účetní jednotka. Pokud dojdeme k závěru, že významná nejistota existuje, jsme povinni upozornit ve zprávě auditora na související informace zveřejněné v účetních výkazech, nebo pokud jsou takové informace nedostačující, upravit náš výrok. Naše závěry vycházejí z důkazních informací získaných do data naší zprávy auditora.
• Hodnotíme celkovou prezentaci, strukturu a obsah účetních výkazů včetně zveřejněných informací, a zda účetní výkazy představují podkladové transakce a události způsobem, který poskytuje věrný a poctivý obraz.

Jsme povinni komunikovat s osobami pověřenými správou a řízením ve věcech, které se mimo jiného týkají plánovaného rozsahu a načasování auditu i významných zjištění auditu, včetně jakýchkoli významných nedostatků v systému vnitřní kontroly, jež během auditu zjistíme.

Frankfurt nad Mohanem 17. února 2026

Forvis Mazars GmbH & Co. KG
Wirtschaftsprüfungsgesellschaft
Steuerberatungsgesellschaft

Markus Morfeld Wirtschaftsprüfer

Christina Fernholz Wirtschaftsprüferin

4 Rozhodnutí o rozdělení zisku / úhradě ztráty

Toto rozhodnutí není součástí účetní závěrky ECB za rok 2025.

Podle článku 33 statutu ESCB je čistý zisk ECB převáděn v tomto pořadí:

1. částka, kterou určí Rada guvernérů a jež nesmí překročit 20 % čistého zisku, se převede do všeobecného rezervního fondu až do výše 100 % základního kapitálu;
2. zbývající čistý zisk se rozděluje podílníkům ECB v poměru k jejich splaceným podílům.^[71]

Zaznamená-li ECB ztrátu, může být schodek vyrovnán ze všeobecného rezervního fondu ECB, a bude-li to nezbytné, na základě rozhodnutí Rady guvernérů z měnových příjmů příslušného účetního roku, a to poměrně až do výše částek přidělených národním centrálním bankám podle článku 32.5 statutu ESCB.^[72]

Ztráta ECB za rok 2025 činila 1 254 mil. EUR ve srovnání se ztrátou ve výši 7 944 mil. EUR v roce 2024. Na základě rozhodnutí Rady guvernérů bude tato ztráta převedena do rozvahy ECB a vyrovnána z budoucích zisků.