TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 6. března 2025

Dobré odpoledne, společně s panem viceprezidentem Vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Zejména rozhodnutí snížit sazbu vkladové facility, jejímž prostřednictvím řídíme nastavení měnové politiky, je založeno na našem aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky.

Proces dezinflace je na dobré cestě. Inflace se nadále vyvíjí více méně podle očekávání našich odborníků a nejnovější projekce se nacházejí v těsné blízkosti předchozího výhledu inflace. Odborníci nyní očekávají, že inflace bude průměrně dosahovat úrovně 2,3 % v roce 2025, 1,9 % v roce 2026 a 2,0 % v roce 2027. Revize celkové inflace směrem nahoru pro rok 2025 odráží silnější dynamiku cen energií. Pokud jde o inflaci bez započtení cen energií a potravin, naši odborníci předpokládají, že dosáhne v průměru 2,2 % v roce 2025, 2,0 % v roce 2026 a 1,9 % v roce 2027.

Většina ukazatelů jádrové inflace naznačuje, že se inflace ustálí na úrovni blízko našeho 2% střednědobého cíle, a to udržitelným způsobem. Domácí inflace zůstává vysoká především z toho důvodu, že v určitých sektorech se mzdy a ceny s výrazným zpožděním stále přizpůsobují předchozímu prudkému růstu inflace. Růst mezd však v souladu s očekáváním zmírňuje a zisky částečně tlumí dopad na inflaci.

Naše měnová politika se stává podstatně méně restriktivní, neboť snižování úrokových sazeb zlevňuje nové úvěry pro podniky a domácnosti a poskytování úvěrů oživuje. Současně je však uvolňování podmínek financování stále nepříznivě ovlivňováno přenosem dřívějšího zvyšování sazeb do objemu úvěrů a jejich poskytování zůstává celkově utlumené. Ekonomika stále čelí výzvám. Naši odborníci opět revidovali své projekce hospodářského růstu směrem dolů – na 0,9 % pro rok 2025, 1,2 % pro rok 2026 a 1,3 % pro rok 2027. Revize směrem dolů pro rok 2025 i 2026 odrážejí nižší objem vývozu a nadále slabý objem investic. Zčásti je příčinou vysoká nejistota v oblasti obchodní politiky i celková nejistota spojená s hospodářskou politikou. Rostoucí reálné příjmy a postupně slábnoucí vliv dřívějšího zvyšování úrokových sazeb zůstávají hlavními faktory podporujícími očekávané oživení poptávky v průběhu času.

Jsme odhodláni zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Obzvlášť za současné situace charakterizované rostoucí nejistotou budeme při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Ekonomika eurozóny v posledním čtvrtletí roku 2024 pravděpodobně mírně rostla. Během prvních dvou měsíců roku 2025 pokračovala řada trendů z loňského roku. Zpracovatelský průmysl stále brzdí hospodářský růst, i když se ukazatele z výběrových šetření zlepšují. Vysoká nejistota doma i v zahraničí brzdí investice a náročné výzvy spojené s konkurenceschopností tlumí vývoz. Služby jsou přitom odolné. Navíc rostoucí příjmy domácností a silný trh práce podporují postupné oživení spotřeby, i když spotřebitelská důvěra je stále křehká a míra úspor je vysoká.

Míra nezaměstnanosti se v lednu udržela na svém historickém minimu 6,2 % a zaměstnanost podle odhadu vzrostla v posledním čtvrtletí roku 2024 o 0,1 %. Poptávka po práci se však zmírnila a nedávné údaje z výběrových šetření naznačují, že tempo růstu zaměstnanosti bylo v prvních dvou měsících roku 2025 utlumené.

Vzrostla nejistota a je pravděpodobné, že její nepříznivý dopad na investice a vývoz bude větší, než se dříve očekávalo. Hospodářský růst by však měly podporovat vyšší příjmy a nižší úvěrové náklady. Podle projekcí našich odborníků by rostoucí poptávka ve světě měla podporovat také vývoz, pokud obchodní napětí nebude dále eskalovat.

Fiskální a strukturální politiky by měly zvýšit produktivitu, konkurenceschopnost a odolnost ekonomiky. Kompas konkurenceschopnosti Evropské komise poskytuje akční plán s konkrétními opatřeními a jeho návrhy by měly být urychleně přijaty. Vlády by měly zajistit udržitelné veřejné finance v souladu s rámcem EU pro správu ekonomických záležitostí a upřednostňovat zásadní prorůstové strukturální reformy a strategické investice.

Inflace

Podle bleskového odhadu Eurostatu dosáhla v únoru meziroční inflace úrovně 2,4 %, přičemž v lednu to bylo 2,5 % a v prosinci 2,4 %. Tempo růstu cen energií zpomalilo na 0,2 % poté, co z prosincové úrovně 0,1 % v lednu výrazně vzrostlo na 1,9 %. Naproti tomu tempo růstu cen potravin po lednových 2,3 % a prosincových 2,6 % posílilo na 2,7 %. Inflace v segmentu zboží mírně vzrostla na 0,6 %, zatímco v segmentu služeb po lednových 3,9 % a prosincových 4,0 % zpomalila na 3,7 %.

Většina ukazatelů jádrové inflace ukazuje na setrvalý návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Domácí inflace, která do velké míry odráží inflaci v segmentu služeb, v lednu klesla. Zůstává však vysoká, neboť mzdy a ceny některých služeb se s výrazným zpožděním stále přizpůsobují předchozímu prudkému růstu inflace. Zároveň ukazují nedávná jednání o mzdách na pokračující zmírňování tlaků na náklady práce.

Předpoklad vyššího růstu cen energií vedl naše odborníky k revizi projekce celkové inflace pro rok 2025 směrem nahoru. Naši odborníci zároveň očekávají, že bude jádrová inflace nadále zpomalovat s tím, jak dále oslabí tlaky na růst nákladů práce a ceny bude nadále tlumit zpřísňování měnové politiky v minulosti. Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nadále nachází poblíž 2 %. Všechny tyto faktory budou podporovat udržitelný návrat inflace k našemu cíli.

Hodnocení rizik

Rizika pro hospodářský růst zůstávají vychýlena směrem dolů. Vystupňované napětí v obchodu by negativně působilo na hospodářský růst v eurozóně utlumením vývozu a oslabením celosvětové ekonomiky. Pokračující nejistota spojená s politikami ve světovém obchodu by mohla utlumit investice. Jedním z hlavních zdrojů nejistoty rovněž zůstává geopolitické napětí, např. neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině a tragický konflikt na Blízkém východě. Hospodářský růst by mohl být nižší, pokud by opožděné vlivy zpřísňování měnové politiky trvaly oproti očekávání déle. Zároveň by mohl být růst vyšší, pokud by volnější podmínky financování a klesající inflace umožnily, že se domácí spotřeba a investice zotaví rychleji. K hospodářskému růstu by dále mohly přispět také výdaje na obranu a infrastrukturu.

Rostoucí napětí ve světovém obchodu zvyšuje nejistotu, pokud jde o výhled inflace v eurozóně. Všeobecné vystupňování obchodního napětí by mohlo mít za následek oslabení eura a růst dovozních nákladů, což by vyvinulo tlak na růst inflace. Zároveň by nižší poptávka po vývozu z eurozóny v důsledku vyšších cel a přesměrování vývozu ze zemí s nadbytečnou kapacitou do eurozóny mělo na inflaci tlumící efekt. Geopolitické napětí vytváří inflační rizika na obou stranách, pokud jde o trhy s energiemi, spotřebitelskou důvěru a podnikatelské investice. Extrémní povětrnostní jevy a prohlubující se klimatická krize jako taková by mohly posilovat růst cen potravin více, než se očekává. Inflace by mohla být vyšší, pokud mzdy nebo zisky vzrostou více, než se předpokládá. Zvýšení výdajů na obranu a infrastrukturu by mohlo inflaci zvýšit také prostřednictvím jejich vlivu na agregátní poptávku. Inflace by však mohla být překvapivě také nižší, pokud měnová politika utlumí poptávku více, než se očekává.

Finanční a měnové podmínky

Tržní úrokové sazby v eurozóně po našem lednovém zasedání klesly, ale v posledních dnech vzrostly v reakci na revidovaný výhled fiskální politiky. Snižování našich úrokových sazeb postupně zlevňuje podnikům a domácnostem úvěry a zvyšuje se tempo růstu úvěrů. Současně je však uvolňování podmínek financování stále nepříznivě ovlivňováno přenosem dřívějšího zvyšování sazeb do objemu úvěrů a jejich poskytování zůstává celkově utlumené.

Průměrná úroková sazba z nových úvěrů podnikům klesla z prosincových 4.4 % na 4,2 % v lednu. Naproti tomu náklady podniků na emisi tržního dluhu vzrostly na 3,7 %, což je o 0,2 procentního bodu více než úroveň v prosinci. Za stejné období klesla průměrná úroková sazba z nových hypoték z 3,4 % na 3,3 %.

Růst objemu bankovních úvěrů podnikům vzrostl z prosincové úrovně 1,7 % v lednu na 2,0 %, a to při mírném měsíčním toku nových úvěrů. Růst objemu dluhových cenných papírů emitovaných podniky vzrostl v meziročním vyjádření na 3,4 %. Objem poskytovaných hypotečních úvěrů nadále postupně rostl, ale celkově zůstával utlumený a dosáhl meziročního tempa růstu 1,3 %.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Zejména rozhodnutí snížit sazbu vkladové facility, jejímž prostřednictvím řídíme nastavení měnové politiky, je založeno na našem aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Jsme odhodláni zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na našem 2% střednědobém cíli. Obzvlášť za současné situace charakterizované rostoucí nejistotou budeme při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.